Potřebujete zaplatit plyn, vybrat peníze nebo jen zjistit, jestli už vám přišla výplata? Ještě před pár desítkami let byste i kvůli takto banálním finančním operacím museli odejít dřív z práce, doběhnout do banky a tam vystát frontu s nadějí, že přijdete na řadu, než pobočka zavře.

Dnes neodmyslitelné vychytávky začaly přicházet na náš trh v devadesátých letech, jejich příběh ale sahá mnohem dále.

Stroj na peníze

Tak třeba bankomat. Přístroj, který klientům tolik zjednodušil život, přitom ani nemá jasného vynálezce. Žádost o patent na automatický výplatní stroj podal už v roce 1939 jistý Američan, s myšlenkou však údajně přišel Brit John Shepherd-Baron ještě o čtyři roky dříve. Jako ředitel firmy vyrábějící počítačky a třídičky bankovek a mincí se znal s šéfem Barclays Bank, kterého nápad zaujal a zafinancoval vývoj funkčního prototypu.

První peněžní automat s názvem Barclaycash ovšem byl zprovozněn až v roce 1967 v Londýně. Vyplácel vždy jen jednu desetilibrovku, k čemuž bylo nutno vložit jednorázový děrný štítek a zadat kód, který si klient před tím musel vyzvednout na pobočce. V polovině sedmdesátých let začaly být k identifikaci klienta používány číselné kódy a v průběhu osmdesátých let byly přístroje propojeny s bankou prostřednictvím internetu.

Na účet přes síť

Předchůdce internetového bankovnictví byl spuštěn v roce 1983 newyorskou bankou, která svým firemním klientům umožnila správu šekových knížek, kontrolu zůstatků na účtech či zadávání plateb na dálku. První systémy přitom běžely přes software nainstalovaný na přístroji uživatele.

On-line bankovnictví, jak je známe dnes, tedy běžící na serveru banky a přístupné přes internetový prohlížeč, spustila americká banka v roce 1994.

Mobilní bankovnictví se stane převládající platformouTomáš Reytt, mBank

O čtyři roky později přišla tato služba i na český trh a dnes podle Eurostatu používá internetové bankovnictví 57 procent klientů českých bank, tedy čtyři a půl milionu Čechů. Většina těchto systémů však nyní prochází modernizací.

Přihlášení hlasem či pohledem

Podíl uživatelů mobilního bankovnictví se podle agentury GfK za posledních šest let více než zosminásobil a stoupá stále strměji. Zároveň se neustále rozšiřuje paleta funkcí těchto aplikací.

„Mobilní bankovnictví se stane převládající platformou, stačí se podívat, jak raketově stoupá jeho využívání,” uvedl pro Právo Tomáš Reytt z mBank.

V bankovnictví se již zavádějí prvky biometriky, tedy rozpoznávání klienta podle hlasu nebo obličeje, otisku prstu nebo scanu sítnice. Díky svojí jednoduchosti i spolehlivosti nahradí biometrika nejen zadávání PIN při operacích, které si klient již dnes vyřizuje on-line. Bezesporu také nahradí podpis u mnohých z posledních úkonů, k jejichž vyřízení stále ještě musíme na pobočku.

„Výhodou těchto technologií je z pohledu banky i klienta to, že se k vypořádání požadavku nemusejí potkávat fyzicky v bance. Netřeba podepisovat žádná lejstra, klient si svůj požadavek vyřídí sám tím nejspolehlivějším a nejbezpečnějším způsobem,” dodal Reytt.