Podle průzkumu, který pro Právo provedla ČSOB mezi čtyřmi stovkami malých a středních podniků, považuje téměř třetina firem tyto periodické prohlídky u lékaře za zbytečné a nejraději by je zrušila. Ministerstvo zdravotnictví ale na současné praxi nic měnit nechce.

Zástupci firem poukazují na častou duplicitu tzv. periodických prohlídek s těmi u praktického lékaře a na jejich obvyklou formálnost. Podle některých jsou zbytečné, protože případný závažnější zdravotní problém zaměstnance stejně nezjistí. Více či méně užitečné jsou tyto lékařské prohlídky zaměstnanců jen pro polovinu firem.

Zaplatí i 800 korun za zaměstnance

„Investice do zdraví a do prevence je důležitá, bohužel lékařské prohlídky jsou většinou jen formální,“ uvedl pro Právo místopředseda představenstva strojírenské společnosti Sauer Žandov Bernard Chuděj.

„Jsou pouze formální, myslím tím ze strany lékařů, píšou zprávu od stolu,“ souhlasil Rostislav Nidl, jednatel firmy Poklopsystem.

Pětina podnikatelů vidí hlavní problém lékařských prohlídek, na které musí lidi posílat jednou za rok až za šest let, ve výpadku zaměstnanců v práci. Zhruba stejnému počtu pak vadí administrativa, která je s nimi spojená. Někteří si v průzkumu stěžovali i na neodbornost doktorů či na nedostatek praktických lékařů.

Periodické prohlídky
Zaměstnavatel má povinnost zaměstnance na tyto lékařské prohlídky posílat.
Mají sloužit jako prevence proti poškození zdraví.
Vzhledem k tomu, že v každém zaměstnání hrozí jiné riziko ohrožení zdraví, jsou v závislosti na něm zaměstnanci rozděleni do čtyř kategorií.
U nejméně rizikových prací prohlídky probíhají 1x za 6 let do 50 let věku zaměstnance, následně 1x za 4 roky. Zaměstnanci v rizikových oborech na ni musí každý rok.
Periodickou prohlídku hradí zaměstnavatel, provádí se zásadně v pracovní době a považuje se za výkon práce.
Ročně na ně musí statisíce lidí, firmy to celkem stojí miliardy.

Za prohlídky zaměstnanců musí firmy od roku 2013 platit. „Za každého zaměstnance platíme 450 korun, navíc jim musíme proplácet až 350 korun za výpisy z karty u jejich praktického lékaře, které k periodické prohlídce u našeho smluvního doktora musí mít. Zaměstnancům většinou zkontrolují zrak a změří tlak, třeba odběry krve se ale neprovádějí,“ uvedla účetní jednoho většího pražského vydavatelství. Další ztráta firmě podle ní vzniká proto, že kvůli této povinné prohlídce zaměstnanci nejsou v práci.

„U nás jsou všichni zaměstnanci ve skupině 1 nebo 2. Vzhledem k tomu, že náš smluvní doktor je zároveň u poloviny našich zaměstnanců obvodním lékařem, spolupráce je bezproblémová. A pokud to trochu zlehčím, nutí nás tento systém také k pravidelným preventivním prohlídkám. Takže z tohoto pohledu jsou v našem případě tyto lékařské prohlídky užitečné, i když je to skutečně díky tomu, že zde je toto spojení s naším praktickým lékařem,“ sdělil Právu jednatel společnosti Děrované plechy SVS Zdeněk Slanař.

„Jsou zbytečné“

Podle Petra Suchanky z nakladatelství lékařské literatury Axonite CZ jsou periodické prohlídky zbytečné.

„Každý člověk má jednou za dva roky jít ke svému praktickému lékaři na preventivní prohlídku. Tento lékař zná pacientovu anamnézu. Je to tedy duplicita, a co znám z praxe, jde o formalitu, která stojí peníze, ale nic nepřináší. Vyjma rizikových oborů, například při práci s život ohrožujícími látkami či v nebezpečném prostředí,“ uvedl.

O tom, že by vše mohl zvládnout jeden lékař, je přesvědčen třeba i jednatel firmy Alba precision Rudolf Spěšný či experti Hospodářské komory ČR (HK).

„U prací zařazených do kategorie první, tedy nejméně rizikové, by se periodické prohlídky mohly spojit s preventivními prohlídkami u praktického lékaře,“ sdělil Právu ředitel odboru legislativy, práva a analýz HK Ladislav Minčič.

Toto provázání prohlídek by podle něj zejména u nejméně rizikových prací nebylo příliš náročné a mohlo by vést celkově k aktivnímu přístupu lidí ke zdravotní prevenci. „Zrušila by se existující duplicita, což by ušetřilo náklady nejen zaměstnavatelům, ale i zdravotním pojišťovnám a potažmo státnímu rozpočtu,“ míní Minčič.

Jak dodal, u rizikovějších prací by se však musel nejspíš vyřešit problém s tím, že v jejich případě periodické prohlídky obsahují i některá vyšetření, která se u preventivních prohlídek běžně nedělají.

Ministerstvo zdravotnictví, které povinné, firmami hrazené prohlídky prosadilo, však o jakékoliv změně nechce ani slyšet. „Ministerstvo o revizi tohoto preventivního opatření neuvažuje. Pracovně lékařské služby, resp. prohlídky, jsou považovány za jeden z klíčových prvků bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců,“ sdělila Právu mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.