Objednáte-li si rekonstrukci koupelny, výměnu oken nebo stavbu rodinného domku, jedná se o smlouvu o dílo. Dokončené dílo by pochopitelně mělo být způsobilé sloužit svému účelu. Tedy dům by měl stát, topení topit, okna dobře těsnit a v koupelně by měla téct voda.

Zákon říká, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Při přebírání díla má své povinnosti nejen zhotovitel, ale i objednatel. „Dokončené dílo převzít musíte – buďto s výhradami, nebo bez výhrad. Obezřetnost je na místě, protože pokud převezmete dílo bez výhrad, nemusíte později uspět při reklamaci zjevných vad,“ varuje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Například objednáte-li si obklady do kuchyně v červené barvě, a pak bez výhrad převezmete modrou kuchyni, lze podle Zeleného předpokládat, že jste spokojení. Jinak byste přece výhrady při přebírání uplatnili.

Dílo převezměte, ale i s výhradami

„Převzetí díla bez výhrad je problematické především v případě zjevných vad. Naopak nikdo nemůže po zákazníkovi chtít, aby na první pohled zjistil, že obkladač zvolil nesprávné lepidlo na dlaždičky nebo zedník špatně rozmíchal maltu. Taková vada nejspíš zpočátku zjevná nebude a projeví se až později při používání,“ konstatuje Zelený.

Převzetí díla bez výhrad je problematické především v případě zjevných vadLukáš Zelený, dTest

Jak dále upozorňuje, jako objednatel nemáte právo stavbu nepřevzít kvůli drobným vadám, které nebrání jejímu užívání po funkční či estetické stránce ani užívání podstatným způsobem neomezují. Chybějící kličku u okna tudíž zhotoviteli můžete vytknout, ale s podobnými drobnostmi prostě stavbu převzít musíte, pokud si to předem ve smlouvě neupravíte jinak. Na povinnosti zhotovitele vady opravit to samozřejmě nic nemění.

„Stará právní úprava, která stále přežívá v povědomí podnikatelů i zákazníků, stanovila u smlouvy o dílo šestiměsíční záruční lhůtu a u oprav věcí lhůtu tříměsíční. Tato ustanovení bez náhrady zrušil nový občanský zákoník k 1. lednu 2014. Zákonná záruka na dílo či opravu tedy de facto neexistuje, to ale neznamená, že se na záruce se zhotovitelem nemůžete předem domluvit a podle nabízené délky záručního servisu i vybírat,“ vysvětluje Zelený.

Ani podle současné právní úpravy ale zákazník není úplně na holičkách, i když je bez záruky a zhotovená věc se rozbije. Dílo má vadu, pokud neodpovídá smlouvě. Tedy pokud při výrobě či sestavování nebylo dodrženo to, co bylo domluveno, zejména v oblasti kvality a provedení.

„Důležité je, že zhotovitel odpovídá za vadu, která byla na věci od počátku, jen jste o ní nevěděli, tedy nebyla zjevná. Dílo můžete úspěšně reklamovat do dvou let od převzetí, v případě staveb do pěti let. Abyste ale uspěli v případném soudním sporu, vytkněte zhotoviteli vady nejlépe bezprostředně poté, co je zjistíte,“ doporučuje Zelený.

Nároky se liší podle typu vady

Při reklamaci je potřeba rozlišovat, zda se jedná o vadu, která je podstatným porušením smlouvy, a kdybyste o ní dopředu věděli, smlouvu byste neuzavřeli, nebo o vady, které podstatným porušením smlouvy nejsou.

Rozlišení bude vycházet z vašich potřeb při uzavírání smlouvy, ale také z míry obvyklosti výskytu dané vady.

I vaše nároky se liší podle typů vad. U těch podstatných přichází v úvahu celá škála požadavků od opravy přes slevu, provedení náhradního díla až po odstoupení od smlouvy s nárokem na vrácení peněz. U nepodstatných vad máte nárok na opravu či slevu.

„U staveb platí ještě jedna specialita: za vady není odpovědný jen zhotovitel, se kterým máte přímo podepsanou smlouvu, ale i všichni subdodavatelé, kteří se na stavbě podíleli, správce stavební dokumentace i stavební dozor,“ podotýká Zelený.

Když se tedy „náhodou“ stane, že developer po předání domu pro jistotu zkrachuje, vady za něj bude muset řešit ten, kdo stavbu reálně prováděl.