„Ženy i muži se shodně domnívají, že jejich drahé polovičky za zbytečnosti utratí dvakrát více než oni sami,“ upozornila Jana Opršalová z Poštovní spořitelny na hlavní sdělení průzkumu mapujícího finanční chování a návyky Čechů.

Muži to přehánějí s útratami za cigarety, ženy za oblečení

Typickým příkladem jsou podle žen nadměrné útraty jejich protějšků za alkohol a cigarety. Zatímco čtyři procenta žen o sobě tvrdí, že za alkohol utratí zbytečně moc peněz, o mužích si to myslí už 11 procent z nich. Podobné je to i u další neřesti – cigaret, kdy na jejich nákup vydá až moc každá osmá žena, ale každá pátá to vyčítá svému partnerovi.

„Oba s manželem kouříme, jenže zatímco mně stačí jedna krabička na víc dní, on za den načne i druhou. Za měsíc tak kolikrát utratí i třikrát víc než já,“, svěřila se Právu třiačtyřicetiletá Jana.

Moje žena si musí každý měsíc koupit něco na sebe, přitom to kolikrát ani nenosí. Kdyby si vzala příklad ze mě a neutrácela tolik za ,hadry‘, mohli bychom jet k moři klidně každý rokpan Václav

Naopak muži jsou přesvědčeni, že jejich drahé polovičky zbytečně moc utrácejí za oblečení. O svých nadbytečných výdajích za oblečení je přesvědčeno jen pět mužů ze sta, ovšem o tom, že za ně jejich ženy utrácejí zbytečně moc, si myslí 15 procent oslovených mužů.

„Moje žena si musí každý měsíc koupit něco na sebe, přitom to kolikrát ani nenosí. Kdyby si vzala příklad ze mě a neutrácela tolik za ,hadry‘, mohli bychom jet k moři klidně každý rok,“ posteskl si devětatřicetiletý Václav.

Největší „zbytečné“ útraty za jídlo

Muži i ženy se shodně domnívají, že zbytečně mnoho utrácejí za jídlo, shodně si to o sobě myslí každý třetí muž i žena.

Ovšem ke svým partnerům už jsou podstatně méně kritičtí. O tom, že by partner nadměrně utrácel za nákup jídla, je přesvědčen jen každý sedmý muž, respektive každá osmá žena.

„Zajímavé je, že lidé jsou přísní i vůči sobě. Často si vyčítají výdaje, které jejich partnerkám a partnerům ve skutečnosti vůbec nevadí,“ doplnila Opršalová.

Každý čtvrtý partnerovi nepůjčí

Nedůvěra lidí v to, jak jejich partneři s penězi nakládají, se neodráží jen v kritice zbytečných výdajů. Čtvrtina lidí by dokonce měla problém s tím, že by svého partnera takzvaně založila.

„O tom, že lidé mají pochyby o schopnostech svých partnerů hospodařit s penězi, vypovídá i jejich značná neochota půjčit jim peníze. Každý pátý muž by své partnerce vůbec nepůjčil, stejnou neochotu vyjádřilo dokonce téměř 28 procent žen,“ uvedla Opršalová.

Ochota lidí půjčovat svým partnerům se výrazně mění s věkem. Zatímco jen každý šestý člověk mladší 29 let by partnerovu žádost o dočasnou finanční výpomoc odmítl, stejné prosbě by nevyhověla třetina respondentů starších 60 let.

Jakou maximální částku jsou Češi ochotni půjčit svému partnerovi

FOTO: Martin Havelka, Novinky

„S manželem jsme naprosto rozdílní, co se týče hospodaření s penězi. Já jsem schopna ušetřit, on by zase všechno utratil. Dost bych se bránila tomu, půjčit mu nějaké peníze, maximálně tak pár tisíc,” svěřila se Právu pětatřicetiletá Alena z Prahy.

Partneři si nevěří, majetek si ošetří smlouvou

„Čím dál častěji se setkáváme se zvyšující se nejistotou ve vztazích a snižující se vzájemnou důvěrou partnerů vůči sobě navzájem. Platí to jak pro vztahovou rovinu (,není jistota, že spolu zůstaneme‘), tak i v oblasti financí (,nemůžu ti věřit, že neohrozíš naše zdroje‘). Dělení na ,moje‘ a ,tvoje‘ se v takových podmínkách zdá být bezpečnější variantou, než ,naše‘, byť za to platíme daň ve formě určité osamělosti,“ uvedla psycholožka Martina Jirovská z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy na Praze 3.

ČTĚTE TAKÉ
Manželská smlouva už není projev nedůvěry. Lidé se častěji chrání před dluhy partnera

Podobný vývoj sleduje i její kolega, psycholog Petr Šmolka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy na Praze 12: „Sotva pár let je i u nás možnost uzavírat předmanželskou majetkovou smlouvu. Na počátku byl uchazeč o ni považován za nedůvěřivého exota, dnes už ji uzavírá zhruba pětina snoubenců. Což také o něčem vypovídá.“