Kritické jsou zejména první čtyři měsíce po úmrtí někoho z rodiny, než se vyřídí pozůstalost, žádosti o sociální podporu či vdovský nebo vdovecký důchod, upozorňuje studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti.

Tvrdý šok je to zejména pro rodiny seniorů. Pokud dva senioři spojují své důchody, zaplatí snadno byt, léky atd. Dva průměrné důchody pokryjí podle sociologů zhruba 89 procent výdajů seniorské rodiny, dvojici tedy často zůstanou i volné peníze.

Po úmrtí partnera s vyšší penzí ale najednou vdova, než si vyřídí vdovský důchod, musí vyjít náhle s devíti tisíci svého důchodu. Přitom jen za byt zaplatí třeba šest tisíc. Než si vyřídí sociální pomoc a dědické řízení, čekají ji také měsíce živoření. Navíc musí zaplatit pohřeb. Seniorky po sedmdesátce se tak náhle ze dne na den ocitají v pásmu příjmové chudoby a bídy a často místo vyrovnání se se ztrátou životního partnera musí urychleně hledat výměnu dosavadního bytu za levnější, upozorňuje studie.

Vdovský důchod na rok

Stěhování, navíc nucené, je však podle psychologů pro lidi po sedmdesátce výrazně stresující faktor, který rozhodně další roky nepřidá.

Řada rodin má v současnosti úvěr na bydlení. Splátky úvěru ale často plně nepokryje vdovský či sirotčí důchod. A na finanční problém rodiny je rázem zaděláno. Vdovský důchod u bezdětného páru, pokud není pozůstalá také v důchodovém věku, je vdově vyplácen nejčastěji po dobu jednoho roku.

Úmrtí ekonomicky postihují vedle domácností seniorů především dvojice, které spolu žijí bez úředního papíru, a pak domácnosti, kde nesezdané matce s dětmi odejde partner a živitel. Nesezdaným partnerům totiž nenáleží žádný vdovecký či vdovský důchod, potvrzuje studie. Vůbec v nejhorší finanční situaci se ocitají po úmrtí muže nepracující nesezdané matky pobírající při péči o dítě rodičovský příspěvek.

Větší potíže v rodinách způsobuje výpadek příjmů a dlouhé či složité dědické řízení

„Lidé by měli pamatovat na možné nenadálé události, které přináší život, a mít pro takové příležitosti určitou finanční rezervu v záloze,“ říká finanční poradce František Macháček.

Například v Praze začínají nejlevnější pohřby v obřadní síni na 18 tisících Kč. Výdaje spojené s úmrtím ale nepředstavují jen náklady na pohřeb a zakoupení hrobového místa, které se mohou vyšplhat i na více než 50 tisíc korun.

Nárok na pohřebné, tedy příspěvek od státu ve výši pět tisíc korun, přitom mají pouze osoby, které vypravily pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo rodiče nezaopatřeného dítěte. To není hlavní problém, potvrzují ekonomové. Větší potíže v rodinách totiž způsobuje výpadek příjmů a dlouhé či složité dědické řízení.

Dědické řízení může také trvat řadu měsíců, během kterých mohou být blokovány například úspory. Někdy jsou majetkové záležitosti tak spletité, dědictví je spojeno s dluhy a různými dalšími pohledávkami a závazky, že prostě nelze rozhodnout rychle. Určitou dobu trvá i vyřízení vdovského či vdoveckého důchodu, o který ale musí pozůstalý či pozůstalá sami požádat.