U havarijního pojištění se totiž pojistné vypočítává z aktuální ceny vozu při uzavření pojistky. Ale třeba po odcizení automobilu pojišťovna odškodní klienta podle tržní ceny vozu v době krádeže, bez ohledu na to, jak vysoké pojistné předtím platil.

Takto mnoho lidí nevědomky řadu let platí zbytečně stejně vysoký roční poplatek. Pojišťovací ústavy automaticky svým klientům pojistné zpravidla nesnižují, navíc je ani dostatečně neupozorňují na možnost uzavření nové pojistné smlouvy.

Jen na havarijním pojištění Češi ročně zbytečně zaplatí přes čtyři miliardy korun Pavel Jechort, Suri.cz

Podle statistik České asociace pojišťoven se v ČR ročně na havarijním pojištění vozidel a povinném ručení vybere bezmála 40 miliard korun. Propočty fintechové společnosti Suri ukazují, že by to mohlo být minimálně o pět miliard méně.

Podle centrálního registru vozidel je u nás registrováno celkem asi 7,7 miliónu aut. Z nich má zhruba čtvrtina - tedy 1,9 miliónu vozů - sjednáno havarijní pojištění. Na něm se ročně vybere okolo 17 miliard korun. Průměrné pojistné tedy v případě „havarijka“ činí devět tisíc korun, a to při průměrném stáří smluv čtyři roky.

Uvážíme-li, že automobil každý rok ztratí na své hodnotě minimálně 10 procent ceny, pak platí, že jen první rok je havarijní pojištění naceněno na aktuální hodnotu vozu, v dalších letech už pojistka začíná být pro klienta nevýhodná. „Pojišťovny zpravidla ponechávají sjednanou cenu, takže po zmíněných čtyřech letech je pojistka předražena o zhruba 30 procent.

Převedeno na absolutní hodnotu jen na havarijním pojištění Češi ročně zaplatí zbytečně až 30 procent ze 17 miliard, při střízlivějším odhadu pak 25 procent, tedy 4,25 miliardy korun,“ sdělil Právu ředitel portálu Suri. cz Pavel Jechort.

Přepočet se vyplatí i u povinného ručení

Hlavní podle odborníků je udržovat si o pojistkách přehled. Každá smlouva má tzv. výročí, tedy den, ke kterému byla uzavřena. Přibližně dva měsíce předem se dá vypovědět a nahradit jinou, lepší. Ať už levnější, či takovou, která za stejné peníze poskytuje širší ochranu či například lepší asistenční služby.

„Z našeho výzkumu plyne, že si Češi ve zhruba polovině případů uvědomují, že mohou mít smlouvy nesprávně nastavené a díky tomu nevýhodné. Přesto jen asi 15 procent věnuje svůj čas a péči rodinným financím,“ upozornil Jechort.

Podobně jako u havarijního pojištění se majitelům stárnoucích aut vyplatí pravidelné kontroly a přepočet smluv také u povinného ručení. V jeho případě se celkově přeplacená suma podle Jechorta pohybuje kolem jedné miliardy korun ročně.

Jak často Češi bourají

Z povinného ručení se vyplácí odškodnění lidí, kteří se stali oběťmi dopravní nehody. Podle průzkumu cenového srovnávače Porovnej24.cz mezi svými klienty minimálně jednou za život způsobil škodu na jiném automobilu každý pátý řidič. Jen 4,32 procenta řidičů uvedlo, že nabourali dvakrát, a ke třem autonehodám se přiznává pouze 1,4 procenta řidičů.

Podle manažera srovnávače Zbyňka Laiska je ale skutečná nehodovost vyšší. „Lidé sjednávající si povinné ručení přes portál Porovnej24.cz nejčastěji spadají do věkové kategorie 36 až 44 let. To znamená, že s největší pravděpodobností budou jezdit ještě minimálně dvacet let, tudíž tento počet nehod se může ještě navýšit,“ vysvětlil.

Podle statistik srovnávače dá průměrný plátce ročně za povinné ručení 2506 korun. Člověk jezdící od svých dvaceti let do šedesáti by tak celkově na pojistném při jeho dnešních cenách zaplatil něco málo přes sto tisíc.

„Průměrná finanční škoda připadající na jednu autonehodu je podle policejních statistik 58 709 korun. Pokud bychom tedy orientačně vzali v potaz tuto průměrnou částku, zjistíme, že pokud člověk bourá jednou za život, na povinném ručení vydělá pojišťovna. Ovšem u dvou a více autonehod už se klientovi léta placené pojistné rychle,vrátí‘,“ uvedl Laisek.

Život se ale od průměrných statistických čísel liší. Stává se, že člověk bourá za život třikrát, ale souhrn všech těchto škod nepřesáhne 10 tisíc korun. Naopak jedinou nehodou může řidič způsobit nedozírné škody. Například když se jeho vinou srazí více automobilů, škoda může šplhat do výše statisíců či miliónů korun.

Nebo v případě, že řidič při nehodě někomu způsobí trvalé následky na zdraví, musí pojišťovna hradit nejen náklady na léčbu, ale rovněž ušlou mzdu a odškodnění za zhoršené společenské uplatnění poškozeného. V případě zmrzačení mladého člověka se mu hradí ušlá mzda po celá desetiletí, což představuje výdaj v řádu miliónů korun.