Vlastní byt totiž může, jak ukazuje praxe některých západoevropských zemí, ale i projekt, který představili sociologové z oddělení socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR, současně i vydělávat a výrazně přispět k lepší životní situaci penzistů formou tzv. zpětné hypotéky nebo prodejem nemovitosti s věcným břemenem na dožití.

KOMENTÁŘ DNE:
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem

Ve svém bydlení by tak senioři mohli v obou případech dál zůstat a pobírat za něj od banky či kupce měsíční rentu.

Vlastnictví je
 možné zhodnotit

Projekt vychází ze zjištění, že vlastnické bydlení má v Česku již 56 procent domácností. Od roku 1998 vzrostly průměrné ceny bytů o 204 procent a ceny rodinných domů o 124 procent. Celková hodnota bytů a domů držených českými domácnostmi dosahuje hodnoty 6,4 biliónu korun.

Sociologové Martin Lux a Martina Mikeszová se zaměřili na dva modely, které v zahraničí fungují. Jedná se o již zmíněnou zpětnou hypotéku a věcné břemeno.

Od roku 1998 vzrostly průměrné ceny bytů o 204 procent a ceny rodinných domů o 124 procent

Zpětná hypotéka se využívá třeba v Británii. Senioři dál bydlení vlastní a žijí v něm, banka jim za ně dá úvěr a z něj jim 
každý měsíc do konce života platí rentu. Po smrti úvěr splatí dědicové nebo ho srovná prodej nemovitosti. Banka od dědiců nesmí požadovat víc než původně dohodnutou sumu úvěru. Věcné břemeno neboli model Viager je hojně rozšířen ve Francii. Lidé mohou svou nemovitost prodat, zůstanou v ní pak na „vejminku“.

Kupující platí při uzavření kupní smlouvy čtvrtinu tržní ceny a do konce života měsíčně posílá rentu. Hradí i opravy a daň z nemovitosti. S bytem či domem může nakládat až po smrti prodejců.

Zájem překvapil

I když se jedná zatím o potenciální možnosti a v současnosti je možné v Česku využít pouze tzv. reverzní hypotéku neboli rentu z nemovitosti, velký zájem sociology překvapil. Zhruba pětina až čtvrtina lidí mezi 35 a 59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si podle průzkumů ve stáří případně chtěla jejím využitím přilepšit k důchodu.

Zájem lidí mezi 35 a 59 lety o přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování do menšího.

ČTĚTE TAKÉ
Zastavení nemovitosti kvůli rentě je rizikové

O zpětné hypotéce by uvažovalo sedm procent vlastníků a dalších 14 procent by se k ní přiklonilo v případě finanční tísně. O věcné břemeno na výměnku by případně stálo sedm procent majitelů bydlení a dalších 18 procent by ho zvažovalo při finančních těžkostech.

Prosadit do běžné praxe oba systémy, zejména pak věcné břemeno by si ale vyžadovalo velmi propracovanou právní úpravu zákonem a zajištění jeho vymahatelnosti.

Právně jasně ošetřit by se například muselo, aby investor skutečně rentu seniorům pravidelně hradil a aby se nemuseli svých práv domáhat roky u soudů. Samotný rozsudek totiž ještě nezaručuje, že investor skutečně zaplatí. V zákonu by muselo být například ustanovení, které by při neplacení renty umožňovalo od smlouvy odstoupit.

Využití obou forem přilepšení k důchodu ale současně omezuje možnost zanechat byt či dům dědicům.