České ekonomice se daří, nezaměstnanost je minimální, mzdy celkově rostou, není tedy důvod, proč by měli Češi polevit ve vytváření svých finančních polštářů. Opak je však pravdou, jak ukázal průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA) mezi více než tisícovkou zástupců české populace. Pohotovostní finanční rezervu má nyní k dispozici o 11 procent méně lidí než v loňském roce, tvoří si ji 60 procent Čechů.

„Krátkodobá rezerva představuje zajištění rodiny v případě výpadku příjmů a měla by se podle doporučení odborníků pohybovat ve výši nejlépe šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti,” doplnila Helena Brychová z ČBA.

Ideální výše pohotovostní rezervy a měsíčních úspor (v Kč)
Lidé ve věku
Rychlá finanční rezerva
Měsíční úspory
18–29 let
69 188
4039
30–44 let
74 988
3694
45–59 let
75 559
4092
60–70 let
76 828
2665
Zdroj: ČBA

Zároveň doporučila, aby lidé nečekali na nějaký podnět, který je přesvědčí o tom, že finanční rezervu budou nutně potřebovat. „Ideálně by si ji měli začít tvořit hned, když nastoupí do práce a získají pravidelný příjem,” dodala.

Češi stále podceňují možnost výpadku příjmů

Průzkum ukázal, že lidé se rad odborníků příliš nedrží. Úspor ve výši doporučovaných šesti měsíců má pro případ výpadku příjmů k dispozici jen 13 procent lidí. Další pětina by s naspořenou rezervou dokázala vyžít jen tři měsíce.

Podstatně lépe jsou na tom důchodci, podle výsledků průzkumu by jim rezerva stačila až na deset měsíců a více.

Překvapivě ale třetina dotázaných nemá vůbec představu, na jak dlouho by jim finanční rezerva vystačila.

„Výsledky našich průzkumů dlouhodobě ukazují, že lidé stále podceňují situace, kdy dojde k výpadku pravidelného příjmu, např. pokud ztratí práci nebo budou dlouhodobě nemocní. Zcela nově se ale ukázalo, že vysoké procento respondentů nemá ve svých financích přehled a moc je to netrápí,“ dodala Brychová.

Každý druhý Čech si na důchod ještě nespoří

Polovina lidí podle ČBA zatím nemá žádné úspory na důchod a ani tuto otázku přliš neřeší. Druhá polovina si sice na stáří nějaké peníze odkládá, ale ve valné většině výše jejich úspor nepřesahuje 300 tisíc korun.

Představa o tom, kolik by měli mít lidé při odchodu do důchodu naspořeno, se snižuje s věkem. Zatímco podle nejmladší generace (18 až 29 let) by měl mít člověk úspory ve výši zhruba 1,6 miliónu korun, lidé v důchodovém věku odhadují částku kolem 830 tisíc korun.

Lidé by ale do důchodu chtěli odcházet s úsporami dvakrát tak vyššími. V průměru by chtěli mít na důchod naspořeno 2,6 miliónu korun.

Výše úspor na stáří (v Kč)
Lidé ve věku
Kolik mají mít naspořeno
Kolik lidé chtějí
mít naspořeno
18–29 let
1 613 748
3 115 641
30–44 let
1 708 609
3 117 008
45–59 let
1 461 935
2 372 236
60–70 let
829 211
1 951 796
Zdroj: ČBA

„Lidé s vyššími příjmy by měli mít naspořeno více, aby si dokázali udržet svůj životní standard i v penzi. Pokud si budeme chtít přilepšit k důchodu například o pět tisíc korun měsíčně po dobu 20 let, budeme potřebovat úspory ve výši kolem jednoho miliónu korun. Odborníci proto doporučují odkládat na penzi alespoň desetinu současného příjmu,“ doplnila Brychová.