Příspěvek na dovolenou může zaměstnavatel poskytnout až do výše 20 tisíc korun za rok. A zaměstnanec ho může čerpat i pro své rodinné příslušníky. Podmínkou však je, že musí jít o nepeněžní příspěvek. Tedy například proplacení faktury cestovní kanceláři nebo provozovateli dětského tábora a podobně.

„Výhodou je, že příspěvek je na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a od sociálního a zdravotního pojištění. Na straně zaměstnavatele se sice jedná o nedaňový náklad, ale i tak je zdanění celkově výhodnější než vyplacená peněžní odměna. Zaměstnanec odvádí ze superhrubé mzdy 40 až 50 procent. U nedaňových nákladů se odvádí pouze daň z příjmů právnických osob, která činí pouze 19 procent,“ uvedla daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel

„Podle zákoníku práce čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Musí zohlednit provoz firmy, ale i zájmy zaměstnanců. Měl by například každému zaměstnanci umožnit alespoň část dovolené vyčerpat v letních měsících. Obvykle je proto čerpání dovolené určeno dohodou mezi firmou a jejími zaměstnanci,” zmínila Štarmanová.

Pouze ve dvou případech však není zaměstnavatel povinen určit zaměstnancům dovolenou. Pokud ve firmě nastane složitá provozní situace a zaměstnance tak čeká mnoho práce, na kterou v omezeném počtu nestačí.

Dále pak v případě, vyskytnou-li se překážky v práci na straně zaměstnance. Například je-li zaměstnanec v pracovní neschopnosti či ošetřuje-li jiného člena rodiny.

„Pokud z těchto důvodů nemůže být dovolená v daném roce vyčerpána, je zaměstnanci automaticky převedena do dalšího roku. Když zaměstnavatel neurčí termín dovolené do poloviny následujícího roku, může si tento termín zaměstnanec určit sám. Samozřejmě formou písemné žádosti alespoň 14 dní před začátkem dovolené,“ upozornila Štarmanová.

Co s dovolenou po ukončení pracovního poměru

Pokud došlo k ukončení pracovního poměru, ale zaměstnanci stále nějaké dny dovolené zbývají, může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit vyčerpání dovolené.

„Pokud to ale z nějakého důvodu není možné, musí zaměstnanci dovolenou proplatit. To je často pro zaměstnavatele překvapení, například v situaci, kdy si matka nestihla vyčerpat dovolenou před nástupem na mateřskou,“ uvedla Štarmanová.

Ve výjimečných případech může zaměstnavatel určenou dovolenou zaměstnanci i zrušit. V takovém případě je ale zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit veškeré náklady za zrušenou dovolenou.

„Připravovaná novela zákoníku práce by měla systém čerpání dovolených zjednodušit. Místo odpracovaných dní se bude při výpočtu dovolených vycházet z odpracovaných hodin,” doplnila Štarmanová.