„Za prvé je to správné zabezpečení objektu, ať už jde o dům či byt. Zloděj se vždy dostane tam, kde bude mít nejmenší odpor,“ říká finanční poradkyně OVB Allfinanz Monika Mandovcová.

Pokud zůstanou otevřené dveře na zahradu, okno nebo garáž, bezpečnostní vchodové dveře to sotva zachrání. U bytů to pak bývají například světlíky, u přízemních bytů otevřená okna atd.

„Při pojistné události bude pojišťovna zkoumat zabezpečení objektu a v případě jeho nedostatečnosti by mohla krátit výši plnění. V případě, že zloděj nemusel překonávat žádné překážky, nebude plnit vůbec,“ varuje Mandovcová.

Zloděj musí překonat překážku

„Aby pojišťovna mohla vyplatit pojistné plnění ze sjednaného pojistného nebezpečí ,odcizení‘, musí k odcizení pojištěné věci dojít způsobem, při kterém pachatel prokazatelně překonal překážky,“ potvrzuje mluvčí České podnikatelské pojišťovny (ČPP) Renata Čapková.

Je také nutné si zvolit dostatečnou pojistnou částku. Měla by odpovídat skutečné výši majetku, tzn. pečlivě do ní započítat všechny cennosti, elektroniku, šperky atd. „Pojistná částka u bytu 2+1 by se měla obecně pohybovat alespoň mezi 450 až 550 tisíci korunami,“ říká mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.

V domácnostech se zloději zaměřují nejčastěji na šperky, starožitnosti, peníze, elektroniku, hodinky, ale i oblečení. „Na pozemcích u nemovitostí jsou jejich kořistí nejčastěji grily, kola, lešení, robotické sekačky, zahradní nábytek a zaznamenali jsme dokonce odcizené prádlo ze sušáků,“ dodává Káňa.

Účtenky i fotky se mohou hodit

Podle Mandovcové se vyplatí si od všeho schovávat doklady, popřípadě fotodokumentaci, protože je nutné v případě krádeže doložit existenci ukradených věcí.

„Dále je důležité se před podpisem smlouvy podívat do výluk pojišťovny a tím se vyvarovat následného zjištění, co všechno se nepočítá do případného plnění, tedy co pojišťovna nezaplatí. Proto je dobré udělat porovnání několika pojišťoven,“ radí Mandovcová.

Také se podle ní nesmí zapomínat na případy, kdy si člověk pořídí novou televizi, hi-fi soupravu apod. „Tím se zvedne hodnota domácnosti, tudíž bude potřeba výši pojistné částky upravit. Výše spoluúčasti na daném pojištění je na zvážení každého klienta,“ dodává poradkyně.

Obecně je podle ní dobré zaktualizovat smlouvu každé dva až tři roky. V rámci pojištění domácnosti pojišťovny zohledňují způsob, jakým má klient svou domácnost zabezpečenou. Konkrétní podmínky zabezpečení se odvíjejí hlavně od výše pojistné částky. Alarmy nebo trezory nejsou podle pojišťoven pro uzavření pojištění s dostatečnou ochranou vždy nutnou podmínkou.

„Důkladnější zabezpečení požaduje pojišťovna až u vyšších pojistných částek, například nad jeden milión korun. Nicméně každé zabezpečení, které dokáže pachateli znepříjemnit vniknutí do objektu, má i preventivní účinky. Náhodný zloděj si většinou raději vybere méně zabezpečený objekt,“ konstatuje Káňa.

Vždy záleží na výši pojistné částky a podmínkách pojišťoven, které se můžou svými částkami lišit. „Pokud to zprůměrujeme, tak řádově do 300 000 korun pojištěný nemusí mít alarm, trezor apod., aby pojišťovna peníze vyplatila. S narůstající pojistnou částkou už jsou ovšem podmínky přísnější a s každými 100 tisíc korun narůstají,“ upozorňuje Mandovcová.

Proto je dobré si nejprve přečíst všeobecné podmínky a podle toho se zařídit. „Pokud jde o finance, tam jsou pravidla přísnější a s nutností trezoru se začínáme pohybovat na úrovni kolem 15 tisíc korun. Pozor na to, pojišťovna řeší také to, kde byl trezor uložen, například ve zdi nebo jen někde volně ve skříni,“ dodává.

Pokud má pojištěný nainstalováno zabezpečovací zařízení, které pojistitel nepožaduje, může mu být poskytnuta stálá, například desetiprocentní sleva na pojistném.

Neavizujte dovolenou na netu

Káňa upozorňuje, že nejčastější cesta zlodějů bývá přes okna, například i pootevřenou ventilací, přes neuzamčené, ale pouze zabouchnuté dveře, otevřená okna či ventilace u garáží a snadno zdolatelné ploty.

„Nejrizikovějšími lokalitami jsou Praha a Středočeský kraj, kde nám klienti hlásí nejvíce škod,“ říká.

Zloději se o opuštěných bytech či domech v období prázdnin stále častěji dozvídají na sociálních sítích. „Doporučujeme proto věnovat velkou opatrnost tomu, co o sobě lidé zveřejní, zvláště pak v kontextu s plánovanou dovolenou,“ dodává Renata Čapková z ČPP.