„Ke správnému hospodaření s finančními prostředky rodinného rozpočtu patří nejen kontrola veškerých výdajů, ale především tvorba rezerv z měsíčního příjmu,” upozornil Pavel Hejzlar z finanční skupiny Wüstenrot.

Jak ukázal aktuální průzkum „Jak spoří Češi”, 70 procent Čechů myslí hospodárně a vytváří si určitou finanční rezervu. Pravidelně si totiž odkládají část svých volných peněz na očekávané i neočekávané události.

Asi třetina dotázaných odkládá stranou částku do výše pěti procent svého měsíčního příjmu. Pětina Čechů zvládne uložit mezi šesti až deseti procenty, do této skupiny patří častěji mladší respondenti ve věku 27 až 35 let.

Až 20 procent měsíčního příjmu si zvládne odložit každý osmý respondent, častěji pak lidé ve věkové kategorii 36 až 53 let. Pětina lidí však žije od výplaty k výplatě, největší počet pochází z Královéhradeckého kraje (30 procent).

Na penzi aspoň desetinu příjmů

„Pro udržení určité životní úrovně po odchodu do penze doporučuji odkládat alespoň desetinu současného čistého měsíčního příjmu,” upozornil Hejzlar.

Ovšem lidé by neměli zapomínat ani na neočekávané výdaje, které mohou nastat například při ztrátě zaměstnání nebo s rozbitým autem. Takzvaná pohotovostní rezerva by podle odborníků měla tvořit alespoň trojnásobek až šestinásobek měsíčních výdajů.

Lépe jsou na tom muži a vysokoškoláci

Podle průzkumu si finanční rezervu tvoří o osm procent více mužů než žen. „Tento fakt do jisté míry potvrzují i naše interní statistiky, ze kterých vyplývá, že vlastníky spořicích účtů jsou ve větší míře muži,“ doplnil Hejzlar.

Pětina mužů dokáže z každé výplaty uspořit až deset procent. Každý desátý muž pak dokáže ušetřit více než pětinu mzdy.

Na druhou stranu podíl žen převládá u nejnižších měsíčních úložek, pohybujících se řádově ve stovkách korun. Takto šetří téměř 36 procent žen. Každý měsíc s výplatou vystačí tak akorát pětina žen (22 procent) a 16 procent mužů.

Zatímco si každý měsíc stranou odloží více než 21 procent z celkového příjmu pětina vysokoškoláků, stejnou částku měsíčně uspoří jen tři procenta lidí se základním vzděláním.