„Po skončení pracovní doby mám problém s vyzvednutím syna z mateřské školy a stíháním autobusu domů. Mohu se vzdát půlhodinové přestávky na jídlo a odejít o tuto dobu dříve ze zaměstnání? Problém mně dělá i to, že mám pracoviště asi 500 metrů od hlavní brány podniku, a tak ztratím další cenné minuty,” ptá se čtenářka.

Podle právníka Jana Dubenského, který se ke čtenářčině situaci vyjádřil, bohužel jí navrhované řešení není možné.

„V zákoníku práce je přestávka na jídlo a oddech závazně upravena tak, aby sloužila k obnově sil zaměstnanců. Z tohoto důvodu je její časové vymezení přesně určeno tak, že zaměstnavatel je povinen ji poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, a to v trvání nejméně 30 minut,” uvedl Dubenský.

Pokud by byla přestávka v práci na jídlo a oddech zaměstnavatelem rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se však nezapočítávají do pracovní doby, a proto se napracovávají.

Řešením může být úprava pracovní doby

Výslovně je v zákoně uvedeno, že tyto přestávky se nemohou poskytovat na začátku a konci pracovní doby.

„Vzhledem k tomu, že z dotazu vyplývá, že žena má předškoláka umístěného v mateřské škole, je pro ni řešení v úpravě pracovní doby, neboť ustanovení § 241 zákoníku práce stanoví, že pokud požádá zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, má zaměstnavatel povinnost takové žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody,” doporučil Dubenský.

Zároveň dodal, že vzdálenost, kterou zaměstnanec překonává chůzí po areálu podniku, se do pracovní doby nezapočítává, neboť v této době musí být již na určeném pracovišti a připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele a odcházet z něho až po skončení směny.