Ekonomice se daří, úspory domácností rostou. Lidé si peníze často přesouvají právě na spořicí a běžné účty. Jenom loni na nich měli Češi uloženo více než 2,2 biliónu korun.

„Češi mají stále ve využívání peněz ležících v bankách rezervy. A to i přesto, že si uvědomují téměř nulové úroky na běžných účtech,“ uvedl Pavel Hejzlar z finanční skupiny Wüstenrot. Podle průzkumu Jak spoří Češi má totiž 45 procent lidí peníze uložené právě na bezúročných běžných účtech.

Polovina lidí si peníze ukládá na spořicí účty. Úroky jsou sice nízké, ale aspoň částečně pokryjí inflaci. „Peníze na spořicím účtu mohou navíc kdykoli posloužit jako finanční rezerva pro neočekávané výdaje a vhodně doplňují finanční portfolio,“ dodal Hejzlar.

Zhruba třetina lidí má pro účely spoření sjednáno stavební spoření a téměř každý desátý oslovený si své peníze nechává doma v šuplíku.

Pro spoření, na důchod nebo na provoz domácnosti

Účely využívání spořicího účtu se různí. Téměř dvě pětiny Čechů spoří bez jasného účelu a doplňují si jím portfolio finančních produktů.

Pětina ho využívá k uložení krátkodobé finanční rezervy, ale existují i tací, kteří přesunem úspor z běžného účtu na spořicí účet oddělují peníze na provoz domácnosti (zmínilo sedm procent respondentů).

Každý šestnáctý člověk ve věku od 18 do 65 let ho využívá ke spoření na důchod. Ve věku od 54 do 65 let se jedná o každého desátého. 

Vysoký úrok není vše

I když je výše úrokové sazby u spořicího účtu důležitá, neměla by rozhodně být tím jediným, podle čeho se rozhodovat.

„Zaměřte se na to, jestli banka, kterou jste si vybrali, nabízí dlouhodobě stabilní úrokovou sazbu, která příliš nekolísá, nebo zda pro propagovanou výhodnou úrokovou sazbu není nutné plnit příliš mnoho podmínek, ” doporučil Hejzlar.

Některé banky totiž výhodnější podmínky podmiňují využíváním i dalších produktů, případně sazba platí jen pro určitý zůstatek. Rozdíl je možné najít i ve frekvenci připisování úroků.