Podle finančních expertů, ale i psychologů je vztah dětí k penězům třeba budovat už od útlého věku, tedy ve chvíli, kdy jdou do základní školy.

Přestože si třetina Čechů podle dřívějších průzkumů myslí, že by to rodiče s kapesným pro děti neměli přehánět, chybějící kapesné mívá podle odborníků za následek, že dítě nezná hodnotu peněz. Výrazně se také snižuje jeho schopnost činit v budoucnu zodpovědná finanční rozhodnutí.

Navíc dnes může nulové či nízké kapesné, a tedy nedostatek vlastních financí, děti ve třídách s movitějšími spolužáky traumatizovat. Školní bufety či prodejny okolo školy jsou prvními prubířskými kameny finanční gramotnosti dětí a jejich rodin.

Začít v deseti

„Dítě by mělo postupně chápat, že vlastně nic není zadarmo, že rodiče se mu snaží dopřát, co mohou, a plnit mu jeho přání, ale i jejich finanční možnosti jsou omezené a s penězi je nutné efektivně nakládat,“ uvedla socioterapeutka Zdena Prokopová.

„Kapesné by měly začít dostávat ve chvíli, kdy jsou schopné počítat, ale hlavně formulovat své potřeby a učit se činit zodpovědná rozhodnutí,“ dodala.
„Nechtěla jsem synovi dávat ve třetí třídě peníze, ale právě školní bufet mne přesvědčil, že musí mít vlastní peníze, aby se necítil mezi spolužáky špatně,“ řekla pětatřicetiletá maminka Karolína.

Děti dnes umějí s počítači a s internetem často lépe než jejich rodiče, je to již jejich svět, což se ale o světě financí říci nedá. Přitom po ukončení střední školy se rázem ocitnou ve světě, kde prostě musí s penězi hospodařit, berou si půjčky. Aby se nedostaly do problémů, je třeba je učit hospodařit, podle odborníků je optimální s tím začít ve věku kolem deseti let.

„V naší rodině se osvědčilo,“ sdělila matka středoškoláka, „že syn má osm set měsíčně kapesné, plus mu hradím mobil, ale jen do určité výše. Pokud tuto sumu překročí, což se samozřejmě může stát, musí si ode mne půjčit a splácet mi to. Tak se učí, že výdaje musí mít hranice možností a jejich překročení něco stojí.“

Kolik dávat?

Jak vysoké kapesné mají děti dostávat, je předmětem věčných sporů nejen rodičů, ale i odborníků. Velkou roli zde hraje věk, finanční možnosti rodiny. Obecně platí, že rodiče by měli vědět, že doba, kdy oni dostávali svých padesát korun na měsíc, již minula a že jen lístek do kina může stát přes stovku, stejně jako pizza.

Výše kapesného by neměla být ani výrazně vyšší, ani výrazně nižší, než dostávají ostatní ve třídě. Kapesné by ale nikdy nemělo kompenzovat nedostatek času rodičů na svého potomka, varují psychologové. Na prvním stupni, do páté třídy, by se mohlo kapesné pohybovat v rozmezí padesát až sto korun, deváťáci už bez problémů utratí čtyři stovky za měsíc. Na střední škole je přiměřené kapesné od pětistovky do 800 korun (bez hrazení telefonů atd.).

Na vysoké škole se již kapesné pohybuje podstatně výše. Nelze rovněž zapomenout, že brigáda, kdy se dají vydělat volné finanční prostředky, je rovněž velmi vhodnou příležitostí, jak potomka poučit, jak se peníze vydělávají.