Čeští zákonodárci se před více než třemi lety rozhodli, že nepřímo podpoří mladé rodiny osvobozením od daně z nabytí nemovitosti (dříve daň z převodu nemovitostí) ve výši čtyř procent z ceny nemovitosti při první koupi bytu či rodinného domu v době do pěti let od kolaudace.

KOMENTÁŘ DNE:
A taková to byla velká láska - O zvláštním vztahu mezi prezidentem Milošem Zemanem a šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Čtěte zde >>

Od této daně osvobodilo vlastníky nových bytů a rodinných domů zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., které podle šéfa Senátu Milana Štěcha připravilo ministerstvo financí a platí od ledna 2014.

Zákonné opatření je zvláštní právní norma podobná zákonu, kterou podle ústavy může přijímat Senát, když nefunguje Sněmovna. Ta byla v říjnu 2013 před volbami rozpuštěna.

Úředníci finančních úřadů však nyní podle zjištění Práva začínají určitou skupinu lidí upomínat, že dluží na dani z nabytí nemovitosti, protože uvedené osvobození se kvůli opomenutí ze strany zákonodárců netýká bytů v rodinných domech, tedy i ve vícegeneračních dvojdomech a trojdomech, ale pouze bytů v bytových domech a samostatných rodinných domů.

Nejdříve jim tvrdili, že jsou osvobozeni

„Úředníci finančního úřadu nám přitom sami dříve tvrdili, že jsme od této daně osvobozeni,“ sdělil Právu pan Tomáš K., jenž se svou rodinou bydlí v bytě, který je v rodinném domku na okraji Prahy.

„Když jsme si byt pořídili, s pracovníky finančního úřadu jsme vše konzultovali a následně jsme podali daňové přiznání. Spokojeně jsme si žili a spláceli hypotéku. Poté, co se nám narodily dvě děti, a nastal tedy výpadek jednoho příjmu, se nám náhle ozval úředník finančního úřadu a oznámil nám, že jsme vlastně tenkrát nebyli osvobozeni od daně z nabytí nemovitosti, jak nám dříve tvrdili, a že máme daň doplatit,“ vylíčil svůj příběh pan Tomáš.

Nevíme, jak tuto situaci řešit. Vzhledem k hypotéce již další bankovní půjčku nedostanemeTomáš K. z Prahy

Pracovník finančního úřadu mu sdělil, že má doplatit čtyři procenta z kupní ceny 4,5 miliónu korun čili 180 tisíc. K tomu však navíc ještě úrok z prodlení za dva roky, který činí 2x14 procent z dlužné částky, celkem tedy musí pan Tomáš zaplatit 230 400 korun.

„Nevíme, jak tuto situaci řešit. Vzhledem k hypotéce již další bankovní půjčku nedostaneme, jediným řešením je tedy půjčka od nebankovního subjektu za vysoké úroky,“ dodal pan Tomáš.

Mluvčí finanční správy Petra Petlachová Právu sdělila, že zákonné opatření jednoznačně rozlišuje osvobození pro stavby rodinných domů a pro vyjmenované jednotky v bytovém domě, nikoli pro jakékoli jednotky či jednotky v rodinném domě. „Je nám známo, že v několika případech byl, bohužel, postup správců daně chybný a poplatníkem nárokované osvobození uznali,“ uvedla Petlachová.

Daň doměřit musíme, říká finanční správa

„Je však povinností správce daně, zjistí-li, že daň byla vyměřena v rozporu se zákonem, provést nápravu, a to v rámci dozorčího prostředku upraveného daňovým řádem,“ dodala.

„Pokud jde o postup finanční správy, jestliže bylo nabytí jednotky v rodinném domě osvobozeno neoprávněně, potom je správce daně přímo povinen doměřit daň a také úroky za pozdní úhradu daňové povinnosti. Jedinou možností tak pro některé poplatníky zůstává požadovat náhradu škody od svého daňového poradce, který je ze zákona profesně pojištěn,“ poznamenala k tomu daňová poradkyně společnosti Mazars Štěpánka Šťastná.

Problém podle některých poradců spočívá v tom, že ti, kdo psali a schvalovali zákonné opatření, zapomněli, že platný stavební zákon rozlišuje bytovou jednotku v bytovém domě, tj. dům o čtyřech a více samostatných bytových jednotkách, a bytovou jednotku v rodinném domě, tj. dům o maximálně třech bytových jednotkách. Zákonné opatření Senátu tak osvobozuje pouze bytové jednotky v bytových domech a rodinné domy jako takové.