To, že nikdo není neomylný, dokládá aktuální průzkum České asociace pojišťoven (ČAP), kterého se zúčastnilo zhruba 1600 lidí. Podle něj téměř polovina dospělých Čechů už někdy řešila škodu způsobenou někomu druhému.

Když už k takové škodě dojde, nejvíce Čechů (40 procent) její následky zaplatí ze své kapsy, každý sedmý se pokouší o domluvu s poškozeným, přičemž za ideální považuje možnost, že by nemusel nic platit.

Pouze jeden člověk ze sta škodu tzv. zatluče a nepřizná se. Tři z deseti lidí uvedli, že jimi způsobená škoda je uhrazena z pojištění odpovědnosti, které mají sjednané.

Jak Češi řeší či by řešili způsobenou škodu

FOTO: David Ryneš, Novinky

Jak dokládají statistiky ČAP, riziko způsobení škody nelze brát na lehkou váhu. V roce 2013 pojišťovny z pojištění odpovědnosti řešily 91 tisíc pojistných událostí, v roce 2014 i 2015 už jejich počet přesáhl 104 tisíc.

Některé škody lidé splácí do konce života

Průměrná vyplacená částka za jednu pojistnou událost vloni dosáhla částky 8500 korun. Výjimkou ovšem nejsou škody, které jejich viníka přijdou na stovky tisíc korun ročně.

Poznala to i důchodkyně Anežka, která před odchodem na sraz s kamarádkami doma pustila pračku. Zpuchřelá přívodní hadice však praskla a voda z ní začala volně vytékat. Než se na škodu přišlo, voda protekla do dvou bytů o patro níže. Škoda v jednom z bytů byla relativně nízká, voda poničila jen výmalbu a koberec. Zato v druhém bytě to odneslo domácí kino a originální obraz s certifikátem o pravosti díla. Celková škoda se tak vyšplhala na 383 tisíc korun.

„Je dobré si uvědomit, že v dnešní době skoro neexistuje horní limit, kam až se může škoda vyšplhat. Ukázkou jsou škody na zdraví vzniklé při sportu nebo se sportem související. Stačí chvilka nepozornosti, kdy vjedete do dráhy jinému cyklistovi nebo jinému lyžaři na sjezdovce. Ten skončí s trvalými následky v invalidním důchodu. Taková škoda může dosáhnout miliónů korun. Bez pojištění ji budete splácet do konce života,“ upozornila Marcela Machová z ČAP.

V dnešní době skoro neexistuje horní limit, kam až se může škoda vyšplhat.Marcela Machová, ČAP

Po zavedení nového občanského zákoníku totiž výrazně vzrostla jak průměrná výše bolestného, tak i ztížení společenského uplatnění. Navíc člověk, kterého někdo jiný zraní, může uplatňovat i náhradu za ztrátu na výdělku či zisku po dobu pracovní neschopnosti, náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného nebo náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. V krajním případě mohou být zpětně vymáhány i náklady vynaložené zdravotní pojišťovnou apod.

Setkal se s tím i pan Zdeněk, který ve snaze dostihnout tramvaj srazil při běhu paní čekající na zastávce na jiný spoj. Žena následkem pádu na obrubník utrpěla vícečetnou zlomeninu zápěstí, která si vyžádala dvě operace. Celková škoda (včetně ušlého zisku po dobu léčby a ztížení společenského uplatnění) se pak vyšplhala na čtvrt miliónu korun.

Škůdce i poškozený

Podle průzkumu ČAP patří mezi nejčastější škody, které druhým způsobíme, vodovodní škody - např. vytopení sousedů. Zkušenost s nimi má téměř každý třetí Čech.

Rizikovou skupinou jsou i děti. Necelá třetina rodičů už někdy řešila škodu, kterou jejich dítě způsobilo. A zhruba každý šestý majitel domácího mazlíčka se už musel vypořádat se škodou, kterou zavinilo jeho zvířátko.

Na druhou stranu zhruba dvě pětiny Čechů se potýkaly se škodou, kterou jim ať už na majetku či na zdraví způsobil někdo druhý. Dvakrát tuto situaci řešil každý devátý Čech a třikrát a vícekrát každý desátý.