„Jednání dlužníků mnohdy naplňuje rysy úvěrového podvodu či pletich. Někteří tak konají z neznalosti věci, někteří vědomě. Soudy ale nemají kapacitu přezkoumávat detailně všechny návrhy na tzv. osobní bankrot,“ řekla Právu na jednání České leasingové a finanční asociace právnička ČSOB Leasing Daniela Kratochvílová.

„Známe případ paní, která si vzala čtyřicet různých půjček. Dohromady za půl miliónu korun. Cíleně se zaměřovala na menší úvěrové společnosti, které nespolupracují s úvěrovým registrem. Myslela si, že ji před věřiteli ochrání osobní bankrot. Nakonec byla odsouzena za úvěrový podvod a dostala roční podmínku,“ popsal Právu mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.

Berou 50 tisíc, mají dům

Rysy dopředu promyšlené kalkulace s osobním bankrotem měl i další případ, kdy manželé rozhodně nebyli nějací chudáci, kteří by přišli o práci, a dohnaly je složenky za energie. Šlo jim jen o to, že chtěli vlastnit více majetku, než na kolik skutečně měli.

„Osobní bankrot je soudy uznáván i dlužníkům, kteří ho očividně zneužívají. Jednalo se například o muže, který s manželkou podnikatelkou uváděl, že mají dohromady příjem 100 tisíc měsíčně. Později se ukázalo, že to bylo jen kolem 50 tisíc měsíčně. I tak je to ale stále středně příjmová rodina. Pořídili si dvě auta, dům na hypotéku. Muž tvrdil, že se dům snažil prodat, ale nepodařilo se mu to,“ popsala Kratochvílová.

Návrh na osobní bankrot muž podal jen proto, že si nabral příliš závazků a už předem viděl, že mu bude chybět sedm tisíc korun měsíčně. Měl ještě vyživovací povinnost k jednomu dítěti a ke dvěma manželkám z předchozích manželství.

„Dopředu věděl, že mu nebudou příjmy vzhledem k závazkům, které si nabral, stačit. Návrh na bankrot podával ještě v době, kdy řádně splácel, ale tvrdil, že mu hrozí úpadek. Nebylo to proto, že by přišel o příjem. Soud mu přesto oddlužení schválil,“ konstatovala Kratochvílová.

Takže všem svým věřitelům vrátí jen třicet procent ve splátkách během pěti let. Nedošlo ani ke zpeněžení jeho majetku.

„Působilo to na nás jako spekulace. A to se ještě divil, že mu auto pořízené na leasing nezůstane. Myslel si, že ho splatí jen ze třiceti procent a vůz bude jeho,“ poznamenala Kratochvílová.

Podle ní to není ojedinělý případ, kdy si klient myslí, že když si pořídí auto na leasing, pak podá návrh na insolvenci a soud mu bankrot schválí, že splatí za pět let jen třicet procent celkové částky leasingu a vůz mu zůstane. Auto je ovšem předmětem zajištění úvěru. Je to podobné jako u hypotéky, kdy klient ručí bance danou nemovitostí.

„Dlužníky takto mnohé oddlužovací firmy uvádějí v omyl. Zcela zavádějící návody o bankrotu také kolují po internetu, hlavně v nejrůznějších diskusích. Přitom na stránkách ministerstva spravedlnosti justice.cz je proces insolvence popsán jasně,“ vysvětluje Kratochvílová.

Účelově si půjčí víc

Oddlužovací firmy někdy stojí i za úvěrovými podvody. Dlužníci často využijí konsolidace půjček. To znamená, že si vyberou jednoho věřitele, který jim půjčí na úhradu všech dalších závazků, oni ale splácejí jen jednomu subjektu. Pak dojdou k tomu, že to stejně nezvládají, a chtějí požádat soud o ochranu v podobě osobního bankrotu.

„Jednou z podmínek osobního bankrotu ale je, že máte více věřitelů, ne jednoho jako u konsolidace. Oddlužovací firma pak poradí dlužníkovi, ať si ještě někde vezme – účelově a spekulativně – jednu dvě půjčky a pak požádá o bankrot,“ varuje Kratochvílová.

Z návrhu novelizace zákona o insolvenci připraveného ministerstvem spravedlnosti vyplývá, že by s oddlužováním mohli dlužníkům do budoucna radit jen insolvenční správci, advokáti a akreditované neziskové společnosti, odměna za jeden případ by byla do pěti tisíc korun. Ne 10 či 15 tisíc, jak si dnes účtují oddlužovací firmy a bez okolků je v případě neúspěchu vymáhají i exekučně. „Často již tak zoufalého dlužníka ještě dorazí,“ konstatoval Holoubek.