Vyplynulo to z výzkumu Predikce ohrožení rodiny, který si objednala Nadace Sirius u společnosti Median. Do výzkumu bylo zapojeno přes pět tisíc lidí a desítky organizací. Cílilo se na rodiny, které mají alespoň jedno dítě ve věku do 12 let. Studii má Právo k dispozici.

KOMENTÁŘE DNE:
Brexit? Jaký brexit? - Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Unie popisuje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Čtvrtstoletí dlouhá cesta od Jekylla k Hydovi

„Rodiny z běžné populace relativně často referují obtíže ve vycházení s příjmem. Subjektivní chudoba přitom není jen neopodstatněnou stížností či důsledkem špatného hospodaření na straně výdajů domácnosti. Subjektivní chudoba totiž silně souvisí s objektivní, tedy s nízkými příjmy,“ popsali autoři průzkumu.

Příjmové rozdíly rodin s dětmi jsou vysoce závislé na regionu Miloš Staněk, Median

S příjmem mezi 20 a 30 tisíci korunami si musí umět poradit 27 procent rodin. Dalších 15 procent si musí vystačit s deseti až 20 tisíci a čtyři procenta rodin nedosáhnou ani na deset.

Ale problém uživit domácnost deklaruje mnohem více lidí, celkem 57 procent.

„Ukázalo se, že příjmové rozdíly rodin s dětmi jsou vysoce závislé na regionu, kde rodina žije,“ řekl Právu Miloš Staněk z Medianu.

Podle výzkumu nejnižší průměrné příjmy mají rodiny v Olomouckém, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V Olomouckém kraji například na 30 tisíc měsíčně nedosáhne 61 procent rodin. Naproti tomu v Praze, ve Středočeském a Pardubickém kraji jsou průměrné příjmy nejvyšší.

V krajích s vyššími příjmy jsou rodiny častěji schopny vytvářet si finanční rezervy na nečekané výdaje, jako je třeba nová pračka. Nejhůře se střádají úspory v Ústeckém kraji, kde je bez finanční rezervy 63 procent rodin. A ve slabších lokalitách se lidé častěji trápí s dluhy.

V Olomouckém kraji 38 procent lidí uvedlo, že splácejí dluhy „velmi obtížně“. Celostátní průměr takových odpovědí přitom činí 11 procent.

Chudší mají více půjček

Ovšem není dluh jako dluh. Podle Staňka chudší rodiny řeší své nedostatky spotřebitelskými a jinými půjčkami, nebo dokonce kumulací půjček. „Nicméně kvůli nízkým příjmům na osobu v domácnosti pak mají problém půjčky splácet a zaplétají se do kolotoče vytloukání půjček dalšími spotřebitelskými půjčkami a úvěry,“ vysvětlil.

A tak v Olomouckém kraji je nejvyšší procento rodin s dětmi, které mají spotřebitelský úvěr či půjčku, ale jedno z nejnižších procent v porovnání s jinými kraji u rodin, které mají investiční půjčku, jako je hypotéka.

Chybějí peníze na aktivity dětí

Výzkum rovněž mapoval, jak rodiny tráví volný čas, jak se jejich členové mezi sebou baví a jak si děti vedou ve škole. „Chudoba rodin výrazně zvyšuje šance na problémy dětí ve škole, v komunikaci v rodině, ve výchově a další rodinné problémy,“ vysvětlil Staněk.

„Tyto rodiny si pro svoje děti nemohou dovolit to, co jiné, ať už se to týká vybavení domácnosti, předmětů, které děti mají, tak ale i návštěvy různých zájmových kroužků a jiných volnočasových aktivit, které mohou děti ve volném čase rozvíjet. Děti tak tráví většinu volného času buď pasivně doma, nebo se potloukají venku,“ dodal.

Podle Alexandry Matějkové z Nadace Sirius mají tyto děti omezené sociální kontakty, což zřejmě souvisí i s problémy ve škole. A zhoršený prospěch byl zaznamenán dvakrát častěji u rodin, které už musely vyhledat pomoc u neziskových organizací, než u běžné populace. Ty také ve větší míře přiznávají, že se hádají s partnerem před dětmi nebo přímo s nimi.

Jak dodal Staněk, i „porucha domácího spotřebiče může být velký problém, který se odráží i na výchově dítěte, jeho psychické pohodě nebo výsledcích ve škole“.

Ostatně z průzkumu rovněž vyplynulo, že čtvrtina lidí si myslí, že s dostatkem peněz by byli lepšími rodiči.