U bytových družstev ale podle právníků v krajním případě existuje až možnost nezvladatelným sousedům odebrat členský podíl bez náhrady, a tím je zbavit bytu.

Stanovy nad řádem

U společenství vlastníků jednotek (SVJ) lze zase dokonce u soudu žádat, aby byl byt „běsnícího“ majitele nuceně prodán. Peníze z výnosu by samozřejmě dostal, ale v domě by už k úlevě druhých nebydlel.

Tato eventualita ovšem musí být předem zakotvena ve stanovách SVJ. Jen málokdo z vlastníků by se ale něco takového odvážil prosadit. Zatím se takové extrémy v soudní praxi neobjevují, i když, jak tvrdí právníci, možné jsou.

Domovní řád podle právníků Marka Kreisla a Vlastimila Voleka z PwC Legal lze reálně soudně vymáhat pouze tehdy, pokud je přílohou nájemní smlouvy či na něj existuje v nájemní smlouvě přímý odkaz.

„Lze ale využít pouze ta ustanovení řádu, která neodporují ustanovením nového občanského zákoníku,“ zdůraznili. Větší váhu než domovní řády mají stanovy.

„V bytovém družstvu může skutečně v krajním případě nastat situace, kdy je vyloučen člen, který závažným způsobem porušuje povinnosti. Dříve, než k vyloučení dojde, musí však družstvo po-dle zákona udělit výstrahu před vyloučením a po výstraze existuje určitá lhůta, v níž má člen možnost svoje chování upravit. Hrozba vyloučení je vážná, protože po vyloučení ztrácí vyloučený právo na nájem bytu a fakticky ztrácí právo i s bytem disponovat. Tato hrozba často i zabere,“ řekl předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jiří Bárta.

Slušní se jen zoufale brání

„Porušuje-li domovní řád vlastník bytové jednotky, nedá se téměř nic dělat, ovšem pokud porušuje stanovy, pak je situace jiná. V takovém případě se ostatní vlastníci mohou domáhat u soudu toho, aby od svého jednání upustil. Soud mu to může nařídit, a pokud vlastník neposlechne, mohou požadovat tzv. nucený prodej jednotky, což znamená, že soud může nařídit prodání jednotky vlastníka,“ sdělila Právu právnička Bohdana Hejduková z portálu Pravnigramotnost.cz.

V případě SVJ ukládá nový občanský zákoník povinnost určit pravidla pro správu domu a jeho společných částí do stanov SVJ.

„Dosud tomu tak nebylo a SVJ tyto záležitosti řešila jen v domovních řádech, jejichž vymahatelnost byla minimální. Vymahatelnost stanov je daleko vyšší. Teoreticky lze uvažovat o užití smluvních pokut za jednotlivá porušení stanov, jelikož stanovy schválené jednotlivými společníky lze považovat za smlouvu svého druhu. Tento postup musí potvrdit soudní praxe,“ dodali Kreisl a Volek.

Existují domy, které se schvalováním domovního řádu ani neobtěžují, anebo se do něj snaží zakotvit ustanovení jdoucí nad rámec nebo jsou v rozporu s občanským zákoníkem.

V jednom z domů v Praze si chtěli někteří vlastníci bytů noční klid zavést už od 20 hodin nebo nařizovat, že opravy v bytě, při nichž se vrtá, musí družstevník nahlásit vedení družstva 14 dní předem. Podle právníků to ale v zákoně oporu nemá.

„Vymahatelnost domovního řádu je u nás ale každopádně velmi obtížná a komplikovaná,“ reagoval Bárta.

Senioři se bojí zavolat policii

Podle něho i tam, kde domovní řád existuje a jeho ustanovení nejsou v rozporu se zákonem, je často těžké se domoci práv.

„Nejčastější, skoro vzorová situace: agresivní alkoholik nebo narkoman a v jeho sousedství osamělé důchodkyně. Bojí se zavolat policii, protože ta často prozradí stěžovatele. Domlouvali jsme důchodcům, ať zavolají nám, my přijedeme a policii zavoláme. Bojí se i tak, že by je agresivní soused uslyšel, jak telefonují, a mohl by jim pak ublížit,“ shrnul zkušenosti z praxe Bárta.