Krátkodobé úvěry, jako jsou spotřebitelské či osobní půjčky, podle Bankovního a nebankovního registru klientských informací (CRIF) ke konci loňského roku nesplácelo 276 tisíc klientů, hypotéky pak dalších 13,7 tisíce klientů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

U spotřebitelské půjčky jeden dlužník „v selhání“ má v průměru na krku bezmála 120 tisíc základní dluh, u hypotéky 1,1 miliónu korun. Potíž je v tom, že i když jde zastavěná nemovitost do dražby, tak většinou pokryje jen dvě třetiny závazku, protože ten naskákal o právní náklady.

Pro banky jen kapka v moři

Hypoteční dlužník tedy už byt či dům nemá, o vše, co předtím splatil, přišel, ale stejně dále dluží. Mnozí z nich proto žádají soudy o osobní bankrot – těch bylo loni vyhlášeno zhruba dvacet tisíc.

Pro už téměř tři sta tisíc lidí jsou sice nesplacené půjčky životní pohromou, ale v porovnání s úhrnným objemem, jaký si lidé půjčili, si banky ani nebankovní instituce zatím nestěžují, že by na Češích tratily. Riziko dlužníků je totiž pro ně stále výrazně menší než celkový objem a počet úspěšně splacených úvěrů.

U spotřebitelských půjček je podle CRIF rizikových jedenáct procent zákazníků a u hypoték 2,6 procenta z celkového počtu klientů. A to je podle bankovních analytiků pro finanční instituce ještě únosné.

Krátkodobé úvěry, které klienti nesplácejí, se na celkovém balíku, kolik se půjčilo, podílejí necelými devíti procenty a u hypoték podle CRIF 1,4 procenta. „Z hlediska finančního vyjádření nejsou spláceny krátkodobé úvěry za 32,9 miliardy korun a hypotéky za 14,3 miliardy korun,“ konstatuje se v analýze CRIF.

Co se meziročního vývoje týče, tak rizikovost u krátkodobých půjček klesla o čtyři procenta (úvěrů v selhání je o 1,5 miliardy méně) a u hypoték naopak v porovnání s rokem 2013 o čtyři procenta vzrostla (nesplácí se o půl miliardy více).

Senioři v mlýnici

Na druhou stranu si analytici CRIF všímají, že hlavně u nebankovních spotřebitelských půjček narůstá zadluženost seniorů a lidí těsně před důchodem. Na krátkodobých půjčkách se podílejí již téměř třetinou.

„Bezmála osmdesát procent seniorů, kteří si půjčku vzali, má u nebankovních institucí problémy se splácením. U nebankovních společností je totiž snadnější ji dostat než v bance,“ tvrdí Vratislav Kopačka z inkasní agentury M.B.A. Finance.

Více selských počtů už ve škole

Podle České bankovní asociace (ČBA) by se mělo se selskými počty, tedy tzv. funkční gramotností, začínat už ve škole. Jenže zde se často učí matematika, ale počty praktické pro život už nikoliv. „Dvě a půl hodiny za školní rok pro finanční vzdělávání na základních školách, to je trochu málo,“ míní ve své poslední zprávě ČBA.

Na celém druhém stupni se tématu „dobré účty dělají dobré přátele“ a vyrovnanému domácímu rozpočtu věnují školy podle osnov pouhých deset hodin, upozornila bankovní asociace.

Děti i dospívající, stejně jako mnozí jejich rodiče, tak tápou v základních pojmech, co je úrok, jaký je rozdíl mezi hypotékou a rychlou půjčkou a co následuje, když člověk nesplácí, upozornila ve čtvrtek ČBA.

3,1 miliónu lidí dluží 1,7 biliónu korun
Loni mělo nějaký úvěr nebo půjčku 3,1 miliónu Čechů (meziročně o 163 tisíc více). Třetina se zadlužila kvůli bydlení, z toho 530 tisíc má hypotéku, což je meziročně o devět procent více.
Celkově dluží 1,7 biliónu korun. Bezmála osmdesát procent tvoří dlouhodobé úvěry.
Jedna hypotéka je v průměru dvoumiliónová (meziroční pokles o 68 tisíc). U spotřebitelského či osobního úvěru v průměru jeden klient dluží bezmála sto padesát tisíc (meziročně o osm tisíc více).
Zdroj: CRIF