Pro své děti spoří téměř polovina českých matek (46 procent) a za stejným účelem odkládá finance stranou i 44 procent českých otců. V rámci Evropy spoří svým dětem v průměru 39 procent matek a 42 procent otců. Vyplynulo to z mezinárodního průzkumu ING realizovaného agenturou Ipsos, v němž bylo dotazováno 12 637 respondentů ve třinácti evropských zemích.

Děti jsou motivací k vytváření rezervy dokonce i pro bezdětné muže a ženy. Každý desátý z nich v průzkumu uvedl, že děti jsou pro něj důvodem ke spoření, a to i přesto, že s ním v domácnosti žádné nežijí.

Tvrzení, že děti jsou naše budoucnost a vyplatí se jim spořit, bere za své pětina Evropanů a dokonce čtvrtina Čechů Libor Vaníček, ING Bank

Do této skupiny patří například prarodiče, tety a strýcové, ale i bezdětné páry, které s předstihem spoří s výhledem na založení rodiny.

„Tvrzení, že děti jsou naše budoucnost a vyplatí se jim spořit, ať už na lepší vzdělání, start do samostatného života, nebo jiné účely, bere za své pětina Evropanů a dokonce čtvrtina Čechů. Ti všichni uvedli děti jako důležitý důvod pro spoření,“ sdělil ředitel retailového bankovnictví ING Bank Libor Vaníček.

Ženy jsou v ČR spořivější

Pro děti spoří v průměru pětina všech Evropanů, bez ohledu na to, zda v jejich domácnosti jsou nebo nejsou děti. Poměr mužů a žen je přitom shodný (21 %). V Čechách jsou ale v tomto ohledu spořivější ženy, které pro děti odkládají stranou ve 28 procentech případů, zatímco muži ve 22 %.

Spoření pro děti je nejpopulárnější v Lucembursku a Itálii, kde se k němu hlásí třetina populace. Hned za nimi jsou ČR a Rumunsko se čtvrtinovým podílem obyvatel, kteří střádají pro své potomky.

Finanční vzdělávání už v základní škole

Jak ukázal další průzkum, tentokrát od společnosti KRUK realizovaný agenturou STEM/MARK, šedesát procent Čechů je přesvědčeno o nutnosti finančního vzdělávání dětí a mládeže. Více než dvě třetiny z nich by s tím začaly už na základní škole.

Většina lidí v jednotlivých regionech ČR se také domnívá, že dětem je správné vysvětlovat hospodaření domácnosti, aby viděly, kolik peněz co stojí.

Naučit děti hospodařit s finančními prostředky může také menší kapesné, s nímž mohou volně nakládat. S tím souhlasí tři čtvrtiny lidí v ČR. Více než polovina respondentů je zároveň přesvědčena, že by děti měly dostávat kapesné menší finanční hodnoty.

Výše kapesného závisí na každém rodiči a je žádoucí jeho výši probrat také s potomkem. Pokud dítě s kapesným hned nevyjde, není ho třeba okamžitě navyšovat. Je dobré vyčkat a dát dítěti prostor, aby se naučilo s obnosem peněz vycházet. Vhodné je také dítě naučit vést si přehled o příjmech a výdajích, doporučuje Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.