Jelikož u souběžného zaměstnání nemůžete podepsat prohlášení k dani, tak vám až do konce roku 2013 vedlejší zaměstnavatel u příjmu, který za kalendářní měsíc nepřekročil 5000 Kč hrubého, srazil 15% daň vybíranou srážkou a už jste se nemuseli starat o zdanění. Nad tuto částku vám příjem zdanil zálohovou daní a museli jste podat přiznání.

Přitom bylo úplně jedno, zda šlo o příjem na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti či například z pracovního poměru na částečný úvazek. Od letošního roku je však toto vžité pravidlo nastaveno jinak.

Stav od 1. ledna 2014

Pro zaměstnance, který nemá podepsané prohlášení k dani, platí významné změny. Okruh příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných konečnou srážkovou daní se zúžil pouze na dohody o provedení práce. Ve všech ostatních případech se uplatňuje klasická zálohová daň s povinností podat po skončení roku daňové přiznání.

Limit pro zdanění srážkovou daní se od letošního ledna zvýšil z 5000 Kč na 10 000 Kč.

To se vztahuje například i na zaměstnance, kteří vedle svého zaměstnání mají příjmy neuvolněných členů zastupitelstva a různých komisí (včetně volebních komisí) územních samosprávních celků. I tyto příjmy podléhají zálohové dani. Proto se zvýší počet těch, kdo budou muset za rok 2014 podávat přiznání.

Na druhé straně byl zvýšen limit pro zdanění srážkovou daní z 5000 Kč na 10 000 Kč, a to v úhrnu pro všechny odměny z dohod o provedení práce, které vám v jednom měsíci vyplácí jeden zaměstnavatel.

To samé platí i pro sociální pojištění. Naproti tomu u zdravotního pojištění se sleduje limit u každé uzavřené dohody zvlášť. Jestliže budete mít u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci příjem z několika dohod o provedení práce a ani u jedné z nich příjem nepřekročí 10 000 Kč, zdravotní pojištění se vás netýká.

Od částky 10 001 Kč se odměny z dohod o provedení práce zdaňují zálohovou daní, ať máte podepsané prohlášení, či nikoli. Odvádí se z nich pojistné.

Příklad

Varianta 1: Paní Malátová měla své hlavní zaměstnání, kde podepsala prohlášení k dani. Vedle toho pracovala na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, který jí za březen 2014 zúčtoval 10 000 Kč hrubého a srazil 15% srážkovou daň ve výši 1500 Kč. Sociální ani zdravotní pojištění se v tomto případě neplatí. V čistém proto dostala 8500 Kč.

Varianta 2: Pracovala u stejného vedlejšího zaměstnavatele na dvě dohody o provedení práce, v březnu 2014 dostala za práci na první z nich 6000 Kč hrubého a na druhou 4000 Kč hrubého. I tady, protože nepřekročila limit 10 000 Kč, dostala 8500 Kč v čistém, sociální ani zdravotní pojištění se jí netýká.

Varianta 3: V březnu 2014 dostala u stejného vedlejšího zaměstnavatele na první dohodu o provedení práce 6000 Kč a na druhou také 6000 Kč. Protože úhrn odměn za měsíc překročil stanovený limit, tak byly odměny z obou dohod společně zdaněny zálohovou daní. Celkový příjem 12 000 Kč podléhá sociálnímu zabezpečení, zato zdravotnímu pojištění nikoli (limit 10 000 Kč se bere za každou dohodu zvlášť).

Základem pro výpočet zálohy je takzvaná superhrubá mzda 15 000 Kč (12 000 Kč + 25 % za sociální pojištění, které za ni uhradil zaměstnavatel). Za rok 2014 bude muset podat daňové přiznání, kde uvede všechny příjmy ze závislé činnosti.

Varianta 4: Paní Malátová měla přivýdělky na dohody o provedení práce u dvou různých zaměstnavatelů. V březnu 2014 dostala u prvního 6000 Kč a u druhého také 6000 Kč. Protože šlo o různé zaměstnavatele, každý jí srazil 15 %, tedy 900 Kč na dani, a v čistém dostala u obou 5100 Kč. Zdravotní ani sociální pojištění neplatila ani u jednoho.

Varianta 5: Vedle hlavního zaměstnání dělala na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, který jí za březen 2014 zúčtoval 12 000 Kč hrubého. Tato částka již podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění, odvádí se z ní zálohová daň 15 %, a to ze superhrubé mzdy 16 100 Kč (12 000 + 25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění, která za ni uhradil zaměstnavatel). Po skončení roku musí podat přiznání, kam zahrne všechny své příjmy ze závislé činnosti včetně obou vedlejších zaměstnavatelů.

Příjmy z dohod zdaněné srážkou lze dát do přiznání

Od roku 2014 si může zaměstnanec zahrnout příjmy ze závislé činnosti z dohod o provedení práce, které byly předtím zdaněny srážkovou daní, do daňového přiznání.

To konkrétně znamená, že tyto příjmy zahrne v hrubé výši do celkového základu daně. Pojištění z dohod zahrnutých do přiznání zpětně nedoplácí, a proto se z nich nepočítá superhrubá mzda. Standardně si uplatní odčitatelné položky a slevy na dani. Daň sraženou z dohod o provedení práce si pak započítá v oddílu 7 přiznání na celoroční daňovou povinnost (obdobně jako „normální“ zálohy na daň), a to na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem.

Tato možnost přichází v praxi do úvahy například u zaměstnanců s celoročně nízkým příjmem z hlavního zaměstnání, kde podepíší prohlášení a vedle toho si přivydělají do uvedeného limitu na dohodu o provedení práce.

Příklad

Paní Dvořáková si jako uklízečka za rok 2014 vydělá 115 000 Kč, to je měsíčně okolo 9500 Kč. Podepíše prohlášení k dani, má tudíž nárok na měsíční slevu na dani 2070 Kč. Vzhledem k nízkému příjmu ani celou tuto slevu nevyužije a zaměstnavatel jí nesrazí ani v jednom měsíci zálohu na daň. Vedle toho bude ještě uklízet o dovolených v srpnu na dohodu o provedení práce u dvou dalších firem. V každé dostane 5000 Kč, z nichž jí plátce srazí 750 Kč na dani čili dohromady 1500 Kč.

Protože jiné příjmy nemá, nic ji nenutí za rok 2014 podávat přiznání. To by se ale ošidila, protože by o sražených 1500 Kč přišla. Když ale přiznání podá a do příjmů ze závislé činnosti zahrne i 10 000 Kč za obě dohody, vypočtená daň 15 % z celkového základu daně ze závislé činnosti činí 24 615 Kč. Od ní si odečte roční slevu 24 840 Kč a vyjde jí výsledná nulová daň. Sražených 1500 Kč bude představovat přeplatek, který dostane od finančního úřadu nazpět.