Dynamika expanze polských vymahačů bere dech. Přitom celková úspěšnost vymáhání podle soudních exekutorů spíše klesá.

Polská inkasní skupina KRUK nahání české dlužníky už druhým rokem, od listopadu 2011. Vstoupila sem tedy už v době, kdy byl vymáhací byznys naplno rozjetý a trh vykolíkovaný. O vykupování a následné mimosoudní vymáhání pohledávek se zde podle odhadů rvou dvě stovky inkasních firem různé velikosti a úrovně, z čehož zhruba tři desítky jsou velcí, významní hráči.

Polákům stačí, když dlužník platí sice málo, ale pořád.

Přesto Poláci trhají rekordy, a to v době, kdy vykupování dluhů, například za černé jízdy, vymáhací továrny českých advokátů naopak výrazně utlumily, když jim stát zisky přiznávané zákonem zkrouhl. Malé dluhy se už tolik nevyplatí, tvrdí otráveně čeští vymahači.

Poláci jsou zjevně jiného názoru. Nespěchají tolik s tím, aby měli zisk hned a najednou, jako české štiky, stačí jim, když dlužník platí sice málo, ale pořád.

„Čistý zisk skupiny KRUK se v 1. pololetí roku 2013 meziročně zvýšil o 57 procent. Portfolia pohledávek nakoupená od dubna do června 2013 dosáhla více než 827 miliónů korun, což je o 61 procent více ve srovnání s 2. čtvrtletím 2012,“ uvedl předseda představenstva KRUK Piotr Krupa. Výsledky zahrnují kromě ČR také Polsko, Slovensko a Rumunsko.

Pět miliard za 1,2 miliardy

V Česku a na Slovensku během pouhého půl roku (první pololetí 2013) koupili Poláci pohledávky finančních institucí za spotřebiteli v nominální hodnotě pěti miliard korun. Zaplatili za ně 1,2 miliardy korun. A kolik od dlužníků vyinkasují?

„U inkasa dluhu za telekomunikační služby, který vznikl před sedmi lety, jsme úspěšní z deseti až čtyřiceti procent,“ řekl Právu šéf KRUK pro Česko a Slovensko Krzysztof Różycki, který s vymáháním začínal už před deseti lety v Bukurešti.

Průměrná výše dluhu vymáhaná členskou inkasní agenturou je necelých šestnáct tisíc korun.Jana Tatýrková, mluvčí AIA

Nákup pohledávek v nominální hodnotě pěti miliard za půl roku není málo, když se vezme v úvahu, že v mimosoudním vymáhání se podle odhadů Asociace inkasních agentur (AIA) za celý rok v ČR zpracovávají pohledávky za 30 miliard korun. Vymoci se podaří v celkových objemech přibližně polovina. „Průměrná výše dluhu vymáhaná členskou inkasní agenturou je necelých šestnáct tisíc korun. V mimosoudním inkasu se ročně v ČR řeší na dva milióny pohledávek,“ upřesnila mluvčí AIA Jana Tatýrková.

Poláci se rychle rozkoukali a chtějí růst

Tuzemským lídrem mimosoudního vymáhání dluhů je stále česká inkasní firma M.B.A. Finance, známá tím, že její výzvy k úhradě si lidé snadno zaměňovali s těmi exekučními, jež už mají posvěcení od soudu.

V popředí je rovněž německá EOS KSI, která v rámci Asociace inkasních agentur prosazuje nový zákon, který by určil maximální hranici toho, co si vymahači mohou nad dluhy přihodit.

Poláci každopádně musejí i dalším známým mimosoudním vymáhacím firmám, jako jsou třeba Logicall, Český inkasní servis či Cash Collectors, dělat vrásky na čele tím, za jak krátkou dobu se v Čechách otrkali a ukrajují z koláče. KRUK chce ve střední Evropě hrát první housle. Čísla, především jejich dynamika, naznačují, že to nejsou jen slova do větru.

„Skupina KRUK posílila svou pozici lídra na trhu pohledávek v Polsku, ČR, Slovensku a Rumunsku, neboť zde získala 26procentní podíl na trhu nákupu portfolií pohledávek,“ uvedla firma. Podle ní přijaté platby z těchto nakoupených portfolií pohledávek (lidově řečeno balíky dluhů) dosáhly výše 1,47 miliardy korun, což je meziročně o 11 procent více.

30 miliónů za půl roku jen z půjček

Zisky ovšem neplynou jen ze skupování, ale i z tzv. správy pohledávek, kdy jménem věřitele dlužníky upomínají, a za to si přihazují poplatky. V 1. pololetí 2013 vynesla správa pohledávek firmě KRUK hrubý zisk ve výši 74,7 miliónu korun. Pozoruhodná je především dynamika růstu, neboť v meziročním srovnání je to o téměř 130 procent více.

Poláci to dělají chytře. Nejenže skupují, spravují, upomínají a vymáhají jako většina inkasních firem, ale dlužníkům také půjčují. KRUK tvrdí, že nedává dlužníkům pomyslný nůž na krk, ale umožňuje rozložit dluh více v čase. Jinými slovy: dlužník platí pořád po troškách.

„Přibývá lidí, nad nimiž jsou mnohočetné exekuce. My se ale chceme domluvit, chceme, aby lidé spláceli,“ tvrdí Różycki. Jen z těchto půjček dosáhli Poláci celkových příjmů za pouhého prvního půl roku 2013 přes třicet miliónů korun, což je meziročně o 50 procent více.