Na rozdíl od hráčů na západoevropských a amerických burzách v součtu prodělávají i držitelé akcií z pražské burzy.

Pražská burza je v útlumu 

V Česku na sebe tradičně strhávají pozornost hlavně cenné papíry energetických společností a bank. Cena jedné akcie státního energetického kolosu ČEZ klesla od ledna o téměř 200 korun na současných 490 Kč. Hodnota těžební společnosti NWR, ovládané miliardářem Zdeňkem Bakalou, spadla o více než třetinu na 30 Kč za akcii.

Ani bankovní tituly letos nijak nezáří – Komerční banka je zatím mírně v plusu, Erste Bank mírně ztrácí. Pokud si ale někdo v lednu koupil akcie výrobce textilií Pegas Nonwovens, dnes by je prodal se zhruba 17procentním ziskem.

„Z pražské burzy byla od začátku roku stahována likvidita, která tam byla zaváta díky programu kvantitativního uvolňování americké centrální banky Fed. Investoři začali své peněžní prostředky přemisťovat na likvidnější burzy nebo do bezpečnějších aktiv. Naopak americké a německé akcie plně těžily z toho, že program kvantitativního uvolňování stále pokračoval,“ sdělil Právu analytik společnosti Next Finance Jiří Cihlář.

Takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky spočívá v tom, že centrální banka kupuje vybraná aktiva, zpravidla dluhopisy, a platí za ně nově natištěnými penězi. Smyslem je přitom dodat likviditu bankám a zajistit, aby se snížily dlouhodobé úrokové sazby a podpořil se tak ekonomický růst.

Vydělat se dá i na vínu nebo obrazech 

Cena zlata na světových trzích se sice od začátku roku 2009 do konce loňského roku zdvojnásobila na 1600 dolarů za troyskou unci, letos však zlato postupně zlevňovalo na současnou úroveň kolem 1360 dolarů.

„V letošním roce se tradičním komoditám příliš nedařilo. V minusu jsou také investoři, kteří na začátku roku vsadili na ropu Brent. Naopak radovat se mohou ti, kteří věřili kakau. O výrazný růst jeho ceny (téměř o pětinu – pozn. redakce) se ale nezasloužil trh, nýbrž sucha v afrických zemích, kde se kakao pěstuje,“ vysvětlil Cihlář.

Zajímavé zhodnocení tradičně nabízejí třeba i drahé kameny, obrazy, historická auta, pamětní mince, poštovní známky či archivní vína.

Slušně vydělat se letos dalo ale třeba i na bavlně. Za růstem její ceny (přes 13 procent) stojí podle Cihláře především „nenasytná poptávka“ ze strany čínského textilního průmyslu.

Stále se velmi vyplácí investovat do akcií firem, které se zabývají zpracováváním, čištěním a distribucí vody. Například Akciový fond vodního bohatství ČSOB vzrostl za posledních 12 měsíců nejvíce ze všech fondů nabízených bankou, a to o 23,04 procenta. „Investice do vody je z dlouhodobého hlediska zajímavá, protože její spotřeba celosvětově stabilně roste a nabídka je omezená,“ uvedl analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak.

Cena zlata začne zřejmě opět růst 

Zajímavou investiční příležitostí by mohly být nyní i obilniny.

„Podle mého názoru jsou zajímavé vybrané zrniny kukuřice a pšenice, jejichž ceny vytrvale klesají již třetí kvartál po sobě. Důvodem poklesu je do značné míry podstatně lepší sklizeň jak v Jižní Americe, tak v Austrálii. Rostoucí světová poptávka a výrazné výkyvy počasí by však mohly s cenami těchto plodin alespoň krátkodobě pohnout směrem vzhůru,“ upozornil makléř Fio banky David Lamač.

V příštím roce by se podle analytiků mohlo do kurzu opět dostávat i zlato. „Očekáváme totiž, že by mělo docházet k postupnému poklesu globálních akciových indexů, jak bude klesat podpora trhů ze strany americké centrální banky. Současně s tím by se prostředky investorů mohly přelévat do bezpečnějších přístavů. V tu chvíli bude první na řadě zlato,“ domnívá se Cihlář.

„My očekáváme, že v příštím roce by se mělo dařit všem drahým kovům. Důvodem je zvyšování výrobních nákladů a růst spotřeby v Asii, kde mnoho domácností rychle bohatne. Podporou je i značně proinflační politika ve vyspělých státech,“ sdělil Právu svůj výhled Tomčiak.