„Češi o sobě mají v oblasti financí nereálnou představu. Žít od výplaty k výplatě, nebo dokonce na dluh, rozhodně není finančně zodpovědné,“ komentovala výsledky Lada Kičmerová ze společnosti Partners. Od výplaty k výplatě žije podle průzkumu více než pětina lidí a další pětina si musí vypomáhat úvěrem.

„Za finančně zodpovědné minimum lze považovat plánování příjmů a výdajů, tedy vedení rodinného rozpočtu, a postupné vytvoření finanční rezervy na nečekané výdaje,“ dodala Kičmerová.

Rozpočet domácnosti si vede každý druhý

Více než polovina domácností (52 procent) si nějakou formou pravidelně zaznamenává své příjmy a výdaje. Porovnáme-li letošní výsledky s podobným průzkumem společnosti TNS Aisa z roku 2011, je vidět, že důraz na finanční vzdělávání Čechů přináší ovoce. Tehdy jen třetina lidí uvedla, že si pravidelně zapisuje své příjmy a výdaje.

Lidé při vedení rodinného rozpočtu dávají nejčastěji přednost takzvané papírové formě. Dvě třetiny lidí si své příjmy a výdaje zapisuje do sešitu či nějakého bloku. Mnohem častěji tuto formu evidence používají ženy - téměř polovina oproti třetině mužů.

FOTO: ti, Právo

Druhým častěji využívaným způsobem je elektronická forma v excelu či wordu. Tímto způsobem si zachovává přehled celkem 37 procent Čechů. Různé specializované počítačové nebo smartphonové aplikace používá zhruba každý desátý Čech.

Opět porovnáme-li způsob evidence příjmů a výdajů letos s obdobím před dvěma lety, je znát pokrok, který Češi za dva roky udělali. Tehdy téměř tři čtvrtiny lidí zmínily, že přehled o rodinném rozpočtu získávají zapisováním údajů do sešitu.

Rezervu Češi mají, je ale nízká

To, že Češi umí šetřit, dokazuje fakt, že úspory domácností jsou zhruba třikrát vyšší než jejich dluhy. I z výzkumu vyplynulo, že každý měsíc alespoň nějakou částku ušetří čtyři z pěti dotázaných, přičemž necelá pětina je schopna dát stranou více než pětinu svých příjmů, třetina lidí pak něco mezi 10 a 20 procenty svých příjmů a 30 procent lidí pak ušetří méně než 10 procent z toho, co vydělají. Prakticky ani korunu nedá stranou, případně si vypomůže z úspor, pětina dotázaných.

Se spořením pochopitelně souvisí i vytváření rezerv. Tři čtvrtiny lidí uvedly, že mají nějakou rezervu na horší časy. Ovšem její výše je nízká. 41 procent lidí by s ní nevystačilo ani tři měsíce. „Krátkodobá finanční rezerva slouží v případě nečekaného výpadku příjmu, například při ztrátě zaměstnání či delší nemoci. Měla by být ve výši pokrývající náklady na domácnost zhruba v období tří až šesti měsíců,“ upřesnila Kičmerová.

Co s tisícovkou navíc?

V případě, že by se dotázaným čistý měsíční příjem zvýšil o tisíc korun, více než polovina z nich by ji dokázala spořit. Jsou to hlavně lidé, kteří nesplácí žádné úvěry, případně mají úvěry na bydlení.

Ke splácení předchozích dluhů by tisícikorunu navíc využila zhruba čtvrtina lidí, a to zejména rozvedení (31 procent) či lidé využívající spotřebitelské úvěry, kontokorent (41 procent z nich).

Běžnou každodenní spotřebu (jídlo a pití) by z tisícikoruny navíc navýšilo 12 procent oslovených a dalších 12 procent by si dopřálo více zábavy a/nebo kultury. V obou případech by takto s tisícovkou navíc naložili hlavně lidé s nejnižším vzděláním a s nejnižšími příjmy na domácnost.