Nejen obyvatelé rodinných domů, ale i paneláků a také obce se čím dál více zajímají o způsoby, jak si energii vyrobit z vlastních zdrojů. Systémy existují, jsou ale stále nákladné a vyžadují většinou vysoké investice s mnohaletou návratností.

„Dobrou šanci být co nejméně závislí na velkých dodavatelích energie mají obyvatelé venkova. Možnostmi jsou mikrokogenerace, střešní fotovoltaické panely a větrné či vodní mikroelektrárny,“ shrnul energetický poradce Lubomír Klobušník.

„Manželka zdědila zrekonstruo­vaný bývalý statek, kam bychom se i se dvěma malými dětmi pohodlně vešli. Patří k němu rozsáhlý les, takže dříví by bylo dost, jsou tam i dva zdroje pitné vody. Přemýšlím, že bychom se tam přesunuli a od těch, co si na energiích mastí kapsy, se odpojili,“ svěřil se Právu pětačtyřicetiletý drobný podnikatel Jan K. z Českého Krumlova.

Začal už proto objíždět veletrhy zaměřené na ekologické stavitelství a venkov. „Na Zemi živitelce jsem viděl unikátní český systém, který kombinuje více zdrojů – od solárních panelů na střeše až po využití tepelného čerpadla. Jenže vstupní investice by byla v našem případě kolem půl miliónu korun,“ shrnuje své poznatky.

Hlavní překážkou toho, proč zatím rodina z města na statek neodešla, však není ani dlouhá návratnost investice, ani to, že by si museli vzít úvěr.

„Na důchod a dětem do dospělosti by se to už vyplatilo, nemuseli bychom se třást při každém zdražování. Jenže děti ve městě chodí do kroužků, učí se jazyky. V budoucnu snad půjdou na vysokou a pak třeba do světa. Z odlehlé samoty by se jen těžko někam odrazily,“ zvažuje všechny souvislosti bodrý Jihočech.

Dříví už také není žádná láce

Možnost vytápění vlastním dřevem je výhodná, pokud se teplo rozvádí do místností a zároveň ohřívá vodu. „Musíte-li ale dříví nakupovat, tak je stále obtíž­nější obstarat ho za příznivou cenu,“ konstatuje Klobušník. Východiskem jsou do jisté míry dřevěné pelety.

Větrná farma ve Skotsku (Ilustrační foto)

Energii dodá i vítr. Ilustrační foto

FOTO: Reuters

Pro výroby elektřiny na svícení a ohřev vody lze využívat i fotovoltaické panely na střeše. Ta ale musí být dostatečně velká a problém je s akumulací získané elektřiny.

Navzdory tomu, že s podporou „velkého“ solárního byznysu se to v Česku bezprecedentně přehnalo, majitelé domů si propočítávají, jak by jim slunce pomohlo srazit vysoké účty za elektřinu.

Využít jde i potok

Lidé se stále více ohlížejí i po tepelných čerpadlech jako po pomocném zdroji energie, který využívá teplo z okolního prostředí.

„Kdo bydlí v blízkosti potoka nebo říčky, může po projednání s majitelem pozemku a správcem vodního toku vyrábět elektrickou energii i pomocí malé vodní elektrárny (mikroelektrárny). Pro použití v domácnosti je zajímavý český vynález domácí vodní mikroelektrárny, jenž umožní využití energie i z velmi malých vodních toků,“ píše Klobušník.

Zařízení podle něj poskytuje výkon v rozmezí 250–450 W elektrické energie. Cena včetně generátoru se pohybuje kolem 30 tisíc korun.

Kdo si může dovolit větší investici, ten si pořídí mikrokogenerační jednotku na dřevěné pelety, která produkuje teplo a elektřinu pomocí Stirlingova motoru, jenž žene generátor.

Vlastní kotelny v panelácích

Dotazy, které chodí do bezplatné poradny energetické společnosti EkoWATT, vypovídají o tom, že i obyvatelé paneláků uvažují o vlastních kotelnách pro výrobu tepla a elektrické energie.

„Pokud ale chce bytové družstvo prodávat elektřinu nájemníkům, musí získat licenci pro distribuci elektřiny. Přebírá odpovědnost za to, že parametry sítě neohrozí funkci domácích spotřebičů. To není jednoduché. Kogenerace má určitý výkon a na odběr bude zařízení vždy reagovat s určitým zpožděním,“ upozorňují Jiří Beranovský a Karel Srdečný z firmy EkoWATT.