Snaha o hledání vhodných investic odráží vedle dobré informovanosti také dostatek volných peněz.

Jde převážně o muže ve středním a vyšším věku, s vysokoškolským vzděláním, podnikající či působící na manažerských místech. Právě spojení investic s dostatkem peněz je často uváděnou příčinou pro nezájem a odmítání investování.

Úroveň povědomí o klasických formách investování, kam patří investice do akcií, podílových fondů a dluhopisů, komodit, cenných kovů či nemovitostí, dosahuje nepříliš vysoké míry (35 procent v průměru).

Investic do akcií a dluhopisů využívá nyní necelých 10 procent lidí, což je podobná úroveň jako investice do podílových fondů a do pozemků i nemovitostí. Investic do komodit a cenných kovů využívá jen jedno až dvě procenta Čechů.

Do budoucna pak uvažuje o investicích do akcií a dluhopisů 19 procent lidí, do komodit pět procent, do podílových fondů 11 procent a o zhodnocení peněz nákupem pozemků a nemovitostí přemýšlí dokonce 24 procent lidí.

Nejpoužívanějším produktem pro další zhodnocení peněz s důrazem na spoření proti klasickému investování je na českém trhu stále stavební spoření s 35 procenty. Z novějších produktů se čím dál více prosazuje penzijní připojištění s 30 procenty. Spořicí účet je již standardní výbavou velké části bank a využívá jej 15 procent Čechů.