„Ačkoliv někdo má tendenci bagatelizovat cenu krátkodobých půjček a tvrdí, že RPSN je nesmysl, není to pravda. Cena peněz sledovaná prostřednictvím roční procentní sazby nákladů jednoznačně dokladuje, že jde o enormně nákladný úvěr,“ potvrdil Právu analytik Aleš Rod ze specializovaného serveru Bankovnipoplatky.com.

Na internetu najdete běžně nabídky půjček deseti tisíc na 15 dní, pěti tisíc na týden, či tisícovky na dva dny. U krátkých půjček však RPSN běžně letí do tisíců procent, i když to na první pohled vypadá, že když zaplatíte za deset tisíc na patnáct dní necelé dva tisíce, ještě to jde.

„Přeplatky ve stovkách se opticky zdají být malé. Zkuste si ale dosadit do internetové kalkulačky, určené pro krátkodobé půjčky, standardní výši úvěru, jako je hypotéka, a smích vás přejde. V ročním součtu přeplatíte astronomické sumy,“ říká Rod.

Nejhorší je, že na takové sumy může dojít, pokud lidé nejsou schopni krátkodobou půjčku hned v termínu splatit.

Nejde o běžný úvěr

Podle něj mají tyto půjčky přesto opodstatnění, protože jde jen o zboží (peníze) za cenu, kterou jsou zákazníci ochotni platit. Lidé by je však neměli využívat na takové zbytečnosti, jako je třeba právě dovolená.

„Nenechte si namluvit, že půjčky na pár dní jsou běžný úvěr. Jde o extrémně nákladný nástroj, který by měl dlužník podstupovat pouze ve velmi závažných situacích. A hlavně pokud si je stoprocentně jist, že bude schopen půjčku obratem vrátit,“ zdůraznil Rod.

U půjček na pár dní jejich cena silně zavání lichvou, alespoň co se přeplacení původní částky týče. Jenže lichva to podle litery zákona není, protože většina dlužníků do toho jde s plným vědomím a nikoliv ve vyložené tísni a pod vlivem rozumové slabosti, což je podmínka pro naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.

Přitom ale většina těchto půjček je kryta směnkou. Tedy tím pro dlužníka nejhorším možným způsobem, kdy si s ním věřitel může dělat, co se mu zlíbí. Lidé, kteří si berou mimo banky půjčky na směnku, tedy lehkomyslně strkají hlavu doslova pod finanční gilotinu.

Například na jednom internetovém tržišti půjček, kde se na ně vyhlašují aukce, je výslovnou povinností, aby dlužník podepsal bianco směnku. Ručitel nebo jištění nemovitostí je až dobrovolná, nadstavbová možnost.

Také v internetových aukcích jsou úroky značně vysoké, pohybují se běžně přes šedesát, ale i sedmdesát procent.

Paradoxně je ale iniciativně nabízejí samotní dlužníci, nikoliv věřitelé, jako u tradičních inzerátů na rychlé půjčky bez ověřování schopnosti splácení.

Dlužníci se sami nabízejí v aukcích

V tom spočívá vtip těchto aukcí rychlých a krátkodobých půjček. Že to přece sám dlužník tak chce. Na internetu například uvede, že je ve finanční nouzi a je ochoten klidně zaplatit téměř jakýkoli úrok.

Soudy už takové úroky, přesahující šedesát procent, označili ve svých výrocích jako lichvářské. Jenže, jak se říká, kdo chce kam, pomozme mu tam.

Když sám dlužník na internetu nabízel, třeba s odůvodněním, že tento měsíc nemá na splátky televize, že tyto vysoké úroky zaplatí, a ještě se vědomě upsal pod směnku, s velice mylným pocitem, že je to přece jen kus papíru, tak těžko pak věřitele vinit z lichvy.