Úspěšnost exekucí, k jejichž realizaci je nutný rozsudek soudu, totiž podle Exekutorské komory už klesla na třicet procent. Je tak pravděpodobné, že významní věřitelé, jako dodavatelé služeb, banky a nebankovní poskytovatelé půjček (včetně lichvářů), se budou ještě více obracet na inkasní společnosti.

Ty pohledávky pro věřitele buď přímo vymáhají, a až když se jim to nepovede, doporučí věřiteli obrátit se na soud, nebo je od něho prostě levně vykoupí. Následně z nich pak inkasují zisk až 700 procent.

Vymáhací firmy přitom nedostávají peníze z dlužníků na základě žaloby a následného rozsudku soudu, ale tzv. mimosoudně, tedy domlouváním, opakovanými upomínkami i osobními návštěvami a telefonováním, jak vymáhací agentury tvrdí.

Podle nich to dlužníka vyjde levněji, tedy o tolik nepřeplatí, než když postupuje věřitel přes advokáta či exekutora. Na druhou stranu i mezi samotnými inkasními společnostmi panuje nevraživost kvůli tomu, že některé z nich poukazují na nemorální vymáhací praktiky, jako jsou třeba nejrůznější formy ponižování dlužníků či využívání jejich právní neznalosti.

„Nový občanský zákoník, který zavádí šest tisíc nových pojmů, po svém vstupu v účinnost přinese další smršť žalob na už tak dost zavalené soudy, což navodí stav, kdy přítomnost alternativních způsobů vymáhání bude naprosto nezbytnou. Agentury nevypalují dlužníkům auta, ani jim nepodřezávají psy, ale naopak se jim ve vší slušnosti snaží vysvětlit jejich případné procesní šance a informovat je o případném navýšení dluhu v podobě nákladů soudního řízení, odměny advokáta či exekutora,“ tvrdí Jaroslav Horák z firmy Global Inkaso.

U čtvrté upomínky již navozují dojem exekuce

V podobném duchu reagují i další inkasní agentury, které tvrdí, že jejich postupy vždy schvaluje věřitel. Jenže korespondence zasílaná dlužníkům například jednou z největších vymáhacích agentur, M.B.A. Finance, může u laiků vzbuzovat klamný dojem, že se už jedná o úřední dopis se soudem posvěcenou exekucí, neboť je opatřen červeným pruhem po stranách a sdělením „realizace soudního a exekučního řízení“.

„V žádném případě nevykonáváme činnost exekutora, naší aktivitou je výlučně mimosoudní vymáhání. Pokud pro některé věřitele využíváme upomínku s červeným pruhem, tak se jedná už o čtvrtou výzvu v pořadí. Upomínky mohou obsahovat informace týkající se hrozícího soudního či exekučního řízení,“ napsal Právu jednatel M.B.A. Finance Kamil Kavka.

Podle něho forma a vzhled upomínky vždy korespondují s fází, v níž se daná pohledávka nachází, „čili čím déle po splatnosti je, tím naléhavěji působí“.

„Na obálkách s výzvami se nápis exekuce nikdy nevyskytuje. Na upomínkách uvnitř obálek uvádíme v oprávněných případech název oddělení – právní a exekuční oddělení, což vychází z náplně práce kolegů spravujících spisy v právní a exekuční fázi vymáhání,“ sdělil k tomu jednatel inkasní agentury EOS KSI Česká republika Vladimír Vachel.

Samotné vymáhací firmy sdružené v Asociaci inkasních agentur připouštějí, že činnost inkasních společností by měl jasněji vymezit zákon, včetně odměn, které jim nad rámec pohledávky dlužník platí. U inkasních agentur totiž není jasné, o kolik dlužník svůj původní závazek přeplatí, byť vymahači tvrdí, že vyjdou levněji než exekutoři, protože se ještě jedná o mimosoudní vyrovnání.

Dlužníkům účtují různé odměny

Na otázku, jak vysoká je odměna inkasní agentuře u dluhu starého více než rok po splatnosti do tisíce korun, Kavka z M.B.A. Finance odpověděl, že to nelze jednoznačně stanovit.

„Způsob odměňování je variabilní. Odměnu určuje typ pohledávky, stáří a výše pohledávky. Na základě občanského zákoníku jsou náklady spojené s uplatněním pohledávky jejím příslušenstvím – stejně jako úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení. Nakládání s pohledávkami je zcela v dispozici věřitele,“ dodal Kavka.

„Odměna je různá, závisí na ujednání mandátní smlouvy a rozsahu mandátu dohodnutého s věřitelem. Pokud je pohledávka jednou z mnoha stejně vysokých pohledávek, pohybuje se obvykle kolem 10 – 15 procent,“ upřesnil Vachel z EOS KSI.

Podle Horáka je přirozené, že se vymáhají i drobné, již soudně promlčené pohledávky. „Bdělým náleží práva, praví jedna z právních zásad. Promlčením je právo oslabeno o nárok, přičemž je vymahatelné jen do doby, kdy dlužník vznese námitku promlčení,“ dodal Horák.