Řecké referendum, které by mohlo v případě neúspěchu vést až k odchodu Řecka z eurozóny a jeho neřízenému bankrotu, v tomto týdnu zcela ovládlo finanční trhy. Přestože se ještě ve středu zdálo, že se jedná o hotovou věc a Řekové budou rozhodovat o sobě a možná i osudu celé eurozóny už za měsíc, po čtvrtku je vše jinak a referendum s největší pravděpodobností nebude. Důvodem je náhlá změna postoje řecké opozice, která naznačila, že je ochotna úsporná opatření podpořit. Trhy se tak po divokém začátku týdne mohly znovu uklidnit. Jak dlouho tato dobrá nálada vydrží, je však otázkou.

Zatímco situace na akciových trzích se pozvolna stabilizuje, trh s dluhopisy vypráví odlišný příběh. Neplatí to přitom pouze pro dluhopisy Řecka, které by dnes za 12měsíční půjčku na kapitálovém trhu muselo nabídnout úrok ve výši 230 procent. Pozornost obchodníků se soustředí zejména na Itálii, která si na deset let půjčuje za 6,3 procenta. Stejnou úrokovou míru přitom platila naposledy začátkem srpna, kdy v Evropě vrcholila dluhová krize, kterou začala Evropská centrální banka (ECB) hasit až masivními nákupy italského a španělského dluhu.

Kdo to zaplatí?

Je to přitom právě trh s dluhopisy, který je nejlepším indikátorem toho, jak úspěšní jsou politici v boji s dluhovou krizí. Ta nabírá na síle i přes dohodu na bruselském summitu z minulého týdne, podle které se Řecku odpustí dluh ve výši 100 miliard eur. Přestože na papíře vypadá návrh zajímavě, zatím stále nikdo neřekl, kdo restrukturalizaci řeckého dluhu zaplatí. Evropské banky totiž vlastní řecké dluhopisy za 50 miliard eur a v případě odpuštění poloviny z tohoto dluhu stále chybí věřitelé, kteří by Řecku odpustili dobrovolně 75 miliard.

Vágnost návrhu na záchranu Řecka, v kombinaci s rostoucími obavami o osud dalších členských zemí eurozóny, je proto hlavním důvodem, proč by se napětí a nervozita na finanční trhy mohly již velmi brzy znovu vrátit. To platí zejména tehdy, pokud se přidají k vývoji na dluhopisovém trhu také ekonomická data, která potvrdí, že evropská ekonomika dál zpomaluje.

Evropa začíná zpomalovat

Obavy z toho, že by se Evropa mohla ocitnout začátkem roku v recesi, přiživil ve čtvrtek nový šéf ECB Mario Draghi. Ten vysvětloval nečekané snížení úrokových sazeb o čtvrt procenta na 1,25 procenta právě rizikem dalšího zpomalování evropské ekonomiky. Jeho slova přitom již v pátek ráno potvrdily výsledky průzkumu nákupních manažerů (PMI), podle kterého si sektor služeb, který tvoří až dvě třetiny HDP eurozóny, v říjnu procházel kontrakcí.

Již v polovině roku přitom některé z velkých evropských ekonomik zaznamenaly prudký útlum hospodářského růstu a například francouzská ekonomika v druhém čtvrtletí stagnovala. Předběžné výsledky hospodářského růstu za třetí čtvrtletí zveřejní evropský statistický úřad Eurostat v polovině listopadu a již nyní existuje riziko, že by některé z velkých zemí mohly vykázat pokles HDP.