To se děje především v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Ať už napřímo, nebo v dražbách nemovitostí tak lze pořídit zajímavou nemovitost ani ne za dvě třetiny ceny běžné v dané lokalitě.

„Banky mnohdy špatně vyhodnotily bonitu řady žadatelů a dávaly hypotéky i klientům, kteří byli s příjmy na hraně a často jim po splátce zbývalo pouze na základní životní potřeby,“ řekl Právu Tomáš Prouza z finanční společnosti Partners. Při jakémkoliv výpadku příjmů tak podle něj mnozí lidé nemají žádné rezervy, ze kterých by mohli čerpat peníze na chybějící splátky.

„Byty na Olomoucku a Zlínsku jsou dnes téměř neprodejné. Pokud mají tady lidé problémy se splácením, nemovitosti prodávají i za polovinu pořizovací ceny,“ napsala čtenářka Andrea Sedláčková z Olomouce.

Jak potvrzují realitní odborníci, ceny nových bytů v Česku budou nadále klesat. V celostátním průměru jsou nyní o pětinu nižší než v roce 2008, přičemž v regionech s vysokou nezaměstnaností je to o poznání více. U starších bytů vzhledem k jejich opotřebení může být propad skutečné prodejní ceny proti nabídkové ještě markantnější.

„Ceny budou vytrvale klesat,“ míní Petr Čech ze specializovaného realitního serveru. Nyní se podle něho očekává zahájení výprodeje bytů z nesplácených hypoték, přičemž odhaduje, že z 11 tisíc problémových hypoték tvoří byty asi polovinu.

Prodej pod cenou, který nepokryje ani celou dlužnou hypotéku, už dokonce postihuje i některé Pražany, kteří s vidinou toho, že mají dobře placenou práci, si před pár lety vzali vysoké hypotéky a teď na ně nemají, protože se jim v práci nedaří.

Vydělával na financích, teď se mu vše sesypalo

To se přesně stalo i pětatřicetiletému Stanislavovi P., přičemž ironií osudu je, že se živí jako finanční poradce. Mimo jiné prodával hypotéky jako na běžícím pásu a zasvěceně radil lidem, jak si vybalancovat domácí rozpočet. Větší část jeho příjmu je složena z provizí od jedné významné pražské společnosti zaměřené na prodej finančních produktů.

Ještě před třemi lety šly obchody tak dobře, že si řekl: „Nebudu někomu platit nájem, vezmu si hypotéku 3,5 miliónu na dvacet pět let.“ Ve splátkách to suma sumárum dělalo dvacet pět tisíc měsíčně, ale to Stanislav neřešil, protože i po jejich zaplacení mu zbývalo. Koupil si nový přízemní byt se zahrádkou pár kilometrů za Prahou a vzal si ještě půlmiliónovou půjčku na vybavení.

Letošní první čtvrtletí se ale vše změnilo. Obchody přestaly jít a on od firmy dostával víceméně jen základní plat, který se pohybuje sotva kolem patnácti tisíc hrubého. Bance nezaplatil jednou, podruhé a u třetího termínu začalo jít všechno z kopce. Banka se u tak nízkého současného příjmu prakticky odmítla bavit o nějakém jiném splátkovém kalendáři. A tak musel dát byt do nabídky za 3,8 miliónu korun. Utěšoval se, že i když přijde o to, co už zaplatil, tak se aspoň prodejem bytu zbaví všech závazků. Omyl.

Už nic nemá a valí se na něj milión

Dostal se do obrovského tlaku, protože v práci se vyhlídky na lepší příjem nerýsovaly a měsíc co měsíc mu naskakovalo penále po desítkách tisíc. A tak musel s cenou dolů na tři milióny.

Byt okamžitě koupila realitní kancelář. Ta s prodejem tolik spěchat nemusí, a tak půl miliónu na něm určitě vydělá.

Stanislav se musel přestěhovat ke kamarádovi, jenže ještě pořád, i když všechny peníze za byt dal už bance, jí dluží 300 tisíc korun a k tomu ještě přes 400 tisíc korun úvěrové společnosti za půjčku na vybavení. A tak mu jak u banky, tak u úvěrové firmy naskakuje penále dále, a pokud je i se základním celkovým dluhem zhruba 700 tisíc korun nezaplatí, bude do příštího roku vstupovat s miliónovým dluhem, aniž by už měl co dále prodat.

A že by si našel jinou, lépe a jistěji placenou práci? „Mám vysokoškolské vzdělání, mám praxi, ale nikde na mne s otevřenou náručí nečekají, a když už ano, tak mi nabízejí plat, který si nemůžu dovolit. Když mi dají osmnáct tisíc hrubého měsíčně, tak to je tak na samotný život, ale na ty splátky už ne, tak jen doufám, že se mi to ve finančním poradenství znovu rozjede,“ uzavřel Stanislav.