Hlavní obsah

Zámečníci varují před pochybnými otvírači dveří při exekucích

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zámečníci v reakci na články Práva o exekucích varují před pochybnými otvírači dveří, kteří sice disponují vybavením pro bleskové otevření bytu nebo domu, ale nemají živnostenskou koncesi k vykonávání zámečnického řemesla. Tu by měli předložit v rámci stále častějších terénních exekucí, kdy byty a domy mohou být otvírány i bez vědomí majitele či nájemníka i bez asistence policie.

Článek

Ze zákona vyplývá, že zámečník může být kromě exekutorského vykonavatele vlastně jediným svědkem exekuce, i když větší exekutorské úřady si raději nad rámec zákona zvou pracovníky obecních úřadů a exekuci si natáčí.

Zámečník je povinen předložit exekutorovi koncesi, a k otevírání přistupovat tak, aby způsobil minimální škodu.
Karel Dolejš, zámečnický cechmistr

Podle Cechu mechanických zámkových systémů ČR se však mohou v Česku otvíráním zámků zabývat až stovky samouků, kteří jinak nejsou nikde oborově evidováni, nemají potřebnou kvalifikaci a tudíž ani odpovědnost.

„Pokud zámečník provádí s exekutorem nouzové otevírání a zpětnou montáž, je povinen koncesní živnost exekutorovi předložit, a ke každému nouzovému otevírání přistupovat tak, aby člověku způsobil minimální škodu,“ řekl Právu zámečnický cechmistr Karel Dolejš z Havířova. To je obzvlášť důležité v situacích, kdy u otvíraného bytu není osobně jeho majitel nebo nájemník.

Členové Cechu mechanických zámkových systémů, kterých je bezmála sto třicet, mají průkazku s fotografií, číslo koncesní živnosti a datum, kdy byla udělena. V cechu jsou sdružení i výrobci zámků a velkoobchody.

Ze stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že montáže bezpečnostních mechanických zábranných systémů a nouzové otevírání bytů, automobilů a trezorů skutečně spadají do koncesní živnosti „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“. Nicméně vyrábět a prodávat klíče, včetně autoklíčů, lze i na základě volné živnosti.

Vylepila na dveře seznam majetku...

Lidé už ale nacházejí způsoby, jak vykličkovat před věřiteli. Skrývají se třeba u příbuzných nebo známých. Tam je však exekutoři mohou najít a v exekuci podle zákona smí zabavovat i majetek tzv. třetím osobám, tedy věci, které se v bytě sice nacházejí, ale nepatří dlužníkovi.

Majitel bytu pak může požádat o vyloučení věcí z exekuce, ale musí doložit, že jsou jeho, což bývá v praxi problém. Někteří lidé si však i na to už našli recept.

...a exekutoři odešli

„Známá si na dveře bytu, kde s ní žil její syn a dlužník v exekuci, vylepila předem notářský zápis o tom, že v bytě je všechno její, včetně seznamu movitých věcí, jako nábytku, elektroniky, oblečení, šperků. Bydlela v paneláku, takže dveře do bytu byly přístupné jen ze společné malé uzavřené předsíně, oddělené zamčenými dveřmi od chodby s výtahem za dalšími zavřenými dveřmi (Ty už exekutor bez vědomí nájemníka, jen se zámečníkem, překonat nesmí, pozn. red). Skousla ztrátu soukromí před sousedy, ale exekutoři už do jejího bytu dále nešli,“ napsal čtenář z Berouna.

Věřitelé mají často smůlu u dlužníků, kteří se vyznají v paragrafech

Samotní exekutoři připouštějí, že na tento postup jsou skutečně krátcí. Podle nich je stále obtížnější z chronických dlužníků dostat peníze, protože už buď nic nemají, nebo využívají nejrůznějších právních kliček, třeba narychlo uzavřených manželství.

Lidé chtějí, aby u terénních exekucí opět automaticky byla policie

Policie už k terénním exekucím nevyjíždí, pouze na zavolání, když se situace zdramatizuje. S tím ale většina lidí nesouhlasí.

V  bleskové anketě Práva na Novinkách.cz na otázku, zda by měla policie automaticky asistovat u všech terénních exekucí, jako to bylo dříve, reagovalo přes devět tisíc čtenářů.

Bezmála 85 procent z nich se domnívá, že policie by u exekucí měla vždy být, s tím, že je to pojistka pro dlužníky i exekutory. Pouze 15 procent lidí si myslí, že je to zbytečné a stačí, když policie přijede, až když se situace vyhrotí.

Návod, jak „reklamovat“ exekuci - právní výklad
V případě, že exekutor postihne exekučním příkazem majetek povinného, jehož hodnota je nepřiměřená výši vymáhané pohledávky, může povinný podat u příslušného soudu návrh na zastavení exekuce (zčásti nebo zcela).
Postup se opírá o zákonné ustanovení, v němž se praví, že „týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně“.
Pro úplnost soud může i bez návrhu výkon exekuce odložit, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena.
V případě, že exekutor postihne exekučním příkazem majetek třetí osoby, může se taková osoba domáhat u příslušného soudu vyloučení věci z exekuce a to prostřednictvím tzv. vylučovací (excindační) žaloby.
Vylučovací žalobu lze podat do doby, než dojde k prodeji majetku; pro úplnost - nepodání vylučovací žaloby nebrání třetí osobě podat u příslušného soudu tzv. žalobu z lepšího práva; za pomoci žaloby z lepšího práva se může třetí osoba domáhat vydání výtěžku z neoprávněného prodeje majetku; žaloba se podává vůči oprávněnému;
Způsobí-li exekutor při výkonu své činnosti škodu, lze se přímo vůči exekutorovi domáhat náhrady škody.
V případě neoprávněného zpeněžení cizí věci anebo věci nepřiměřené hodnoty vůči vymáhané pohledávce lze uvažovat i o kárné odpovědnosti exekutora.
Námitky proti exekuci se musí uvádět do protokolu
V případě mobiliární exekuce (exekuce movitých věcí) je možné proti zařazení věcí do exekučního soupisu činit námitky bezprostředně při provádění soupisu, přičemž exekutor je povinen tyto námitky do protokolu o soupisu zaznamenat. Námitky o obsahu soupisu může činit jak povinný, tak osoba oprávněná.
Prokazovat vlastnictví věci lze zpravidla toliko originálem dokladu/listiny, eventuálně její ověřenou kopií.
Není-li předložen originál nebo ověřená fotokopie, je exekutor v případě pochybností o správnosti údajů obsažených na listině oprávněn vyzvat předkladatele, aby mu předložil její originál/ověřenou fotokopii k porovnání s předloženou fotokopií. Shoduje-li se fotokopie s originálem, vrátí exekutor originál listiny/dokumentu předkladateli.
Exekuční řád umožňuje oprávněné osobě (osobě, která tvrdí své vlastnické právo k věci postižené exekucí), aby se ve lhůtě 30 dní od okamžiku, kdy se dozví o soupisu své věci exekutorem, domáhala u exekutora vyškrtnutí této věci z exekučního soupisu.
Věci lze zachránit excindační žalobou
Exekutor je povinen o návrhu na vyškrtnutí rozhodnout do 15 dnů od jeho doručení. V případě, že exekutor návrhu na vyškrtnutí nevyhoví, může oprávněná osoba ve 30 dnech od doručení rozhodnutí exekutora podat u soudu tzv. excindační žalobu, kterou se domáhá vyloučení věci z exekuce. Do pravomocného rozhodnutí o této žalobě není exekutor oprávněn věc prodat.
Vlastnictví k věci lze prokázat jakýmikoliv důkazními prostředky. Prokázání vlastnictví tak není vyloučeno svědectvím třetí osoby potvrzujícím, že exekučně sepsanou věc darovala oprávněnému, přičemž oprávněný se jí následně zmínil, že ji zapůjčil povinnému.
Připravil Ondřej Havránek z advokátní kanceláře Weinhold Legal

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám