Ceny potravin jsou nyní jedním z největších problémů zejména pro rozvíjející se ekonomiky, kde je podíl výdajů na potraviny na celkových příjmech domácností podstatně vyšší než ve vyspělých zemích. Jak přitom jen pár dnů před zahájením summitu oznámila Světová banka, od poloviny minulého roku odsunuly vyšší ceny potravin více než 44 miliónů lidí na celém světě na hranici chudoby.

Summit, na němž se sejdou ministři financí a centrální bankéři dvaceti největších světových ekonomik, se uskuteční pod patronací francouzské ministryně financí Christine Lagardeové. Ta již před jeho začátkem vyslala jasný signál, když mluvila o nezbytnosti udržet inflaci pod kontrolou. Inflace přitom v minulých měsících začala sužovat nejen rozvíjející se ekonomiky, ale i vyspělé země, což platí zejména o Evropě. Míra inflace v eurozóně totiž jen v lednu vystoupala na 2,4 %, zatímco v Británii vzrostla dokonce na 4 %. Evropská centrální banka (ECB) i Bank of England (BoE) se ji přitom snaží cílovat na dvou procentech.

Inflace – dočasný problém

Přes rostoucí znepokojení politiků se zatím nezdá, že by centrální bankéře zvýšená míra inflace až tolik znepokojovala. To naznačil v tomto týdnu například guvernér BoE Mervyn King, který upozornil na to, že se jedná o dočasný problém, který by měl v průběhu příštího roku rychle odeznít. Důvodem je špatný stav ekonomiky, která trpí stále značnými přebytky volných produkčních kapacit a vysokou nezaměstnaností a která se bude muset do nadcházejících měsíců vypořádat s bolestivými úspornými opatřeními, jež se britská vláda chystá naordinovat domácí ekonomice.

Podobně zdá se uvažuje také ECB, která na svém posledním zasedání výrazně zmírnila očekávání obchodníků ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb. Ty by sice mohly v reakci na vyšší míru inflace již v tomto roce začít stoupat, jejich růst však nebude zdaleka tak rychlý, jak se ještě donedávna obchodníci domnívali. Podle prezidenta ECB Jeana-Claudea Tricheta je současný růst inflace jen krátkodobý výkyv, který by měl v budoucnu odeznít. ECB se nechce dostat pod stejnou palbu kritiky jako koncem roku 2008, kdy těsně před krachem banky Lehman Brothers a začátkem finanční krize reagovala na růst cen komodit zvýšením své základní úrokové sazby o čtvrt procenta na 4,25 %. V nadcházejících deseti měsících pak sazby srazila až na 1 %, kde se drží dodnes.

Nová rezervní měna

Jedním z témat, kterému se představitelé zemí G20 pravděpodobně budou věnovat, je i role dolaru jako světové rezervní měny a jeho případné alternativy. Tímto tématem se již v roce 2009 intenzivně zabývali především představitelé zemí skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), kteří otevřeli diskusi nad možností částečného nahrazení dolaru uměle vytvořenou účetní měnou Mezinárodního měnového fondu (MMF). Toto téma znovu nastolil v minulém měsíci prezident Francie Nicolas Sarkozy, podle kterého nyní opět „nastal čas začít uvažovat o relevanci systému, založeného na akumulaci dolarových rezerv“.