O podrobnostech sice pojišťovny oficiálně příliš hovořit nechtějí, nicméně, jak vyplývá z rozhovorů se zainteresovanými lidmi a analýzy Práva, na tradiční detektivní práci začaly více sázet u případů, v nichž mají platit statisíce. Počet podezřelých pojistných případů totiž už dva roky po sobě v Česku extrémně roste.

Obvykle jde o drahá auta, totální škody na domech, vyhořelé sklady, noční podniky, restaurace a také stále častěji o případy, v nichž se mají odškodnit zdravotní následky.

„Počítačové programy nám dokážou v databázích o pojistných událostech propojovat informace do souvislostí, a to i léta zpátky, což ukáže na lidi, kteří dělají podvody opakovaně. Software také dokáže přesně rekonstruovat průběh nehody. Jsou ale okolnosti, které nezjistíte jinak, než se o nich přesvědčíte až na vlastní oči. A to chce trpělivost,“ řekl Právu detektiv Allianz Tomáš S., který před tím patnáct let sloužil u kriminálky.

Zdravotní následky neproplatí jen tak

Právě on nakonec rozvrátil tvrzení pětačtyřicetiletého Stanislava N., jenž po autonehodě ze sebe dělal prakticky nemohoucího a požadoval nad rámec prvního odškodnění přes půl miliónu korun, přestože, jak se později ukázalo, se již prakticky uzdravil.

Vše začalo tak, že Stanislava N. měl nehodu, kterou nezavinil, a skutečně se zranil. „Zaplatili jsme mu škodu na autě i následky úrazu. Nicméně on tvrdil, že tyto následky se stále zhoršují a vyžadoval další statisíce korun. Právě tato položka se však v pojišťovnictví standardně kontroluje, protože někdy se zdravotní stav zraněných lidí mění. Může se zhoršit, může být stejný, ale může se také zlepšit,“ vzpomíná na loňský případ mluvčí Allianz Václav Bálek.

Pojišťovna tedy nasadila na Stanislava N. detektiva. „Byl totiž na první pohled patrný rozdíl, mezi tím, co nám tento muž deklaroval v dokumentaci, a tím, v jaké jsme ho viděli kondici,“ dodal Bálek. Muž však plně spoléhal na to, co mu do papírů napsal lékař.

Pozorování ve dne v noci

„U domu, kde podezřelý bydlel, jsem operoval více než týden. Používáme vůz speciálně upravený pro sledování a další operativní techniku. Zahrabávat přes noc do listí jsem se tedy nemusel, ale kdyby si to situace vyžadovala, tak proč ne,“ řekl Právu detektiv Allianz.

Ze svého vozu postupně viděl, a také dokumentoval, jak Stanislav N. štípe dříví, seká trávu, čile opravuje auta ve svém autoservisu a věnuje se zde mimo jiné sváření a práci s plechy, což nebylo slučitelné se zdravotním stavem, jenž mu lékař v dokumentaci pro pojišťovnu napsal.

Z tisícovky podezřelých polovina podvodníků

To, že pojišťovny více sledují podezřelé i v terénu, dokazují statistiky o vzrůstajícím počtu odhalených pojistných podvodů. Česká pojišťovna loni vyšetřovala třikrát více podezřelých událostí než v roce 2009 a odhalila podvody za více než 250 miliónů korun, Kooperativa prověřovala bezmála tisíc případů a v polovině zjistila podvod, Allianz v roce 2010 rozkryla tisíc podvodů za 85 miliónů korun, u Generali se počet odhalení zvýšil za dva roky o 450 procent.

„Třeba u vyhořelých skladů a podniků si srovnáváme to, co vidíme, co nám řeknou, s tím, jaké hospodářské výsledky dotyčný vykazoval, zda si někde bral půjčky, zda příliš často neměnil pojišťovny a jinde nevykazoval podobné škody, ptáme se sousedů a takto získaná fakta porovnáváme,“ dodal detektiv Tomáš S.

V České pojišťovně zase vzpomínají na řidiče, jenž tvrdil, že na zadním sedadle svého malého auta, s nímž měl nehodu, vezl bednu s extrémně drahým archivním vínem a požadoval odškodnění. „Nezdálo se nám to, i když ukazoval střepy. Pořád dokola jsme se ho ptali, až nakonec vzal zpátečku, když jsme mu řekly, že půjdeme na parkoviště k tomu autíčku a uděláme si rekonstrukci, jak tam bednu uvedených rozměrů vlastně naložil,“ vzpomíná jeden z pracovníků ČP.

Odsouzena je jen hrstka

Na druhou stranu podle zjištění Práva většina podvodníků odhalených detektivy pojišťoven nekončí před soudem, i když se jedná o trestný čin se sazbou až na deset let.

Pojišťovnám totiž v praxi obvykle stačí, když podvodníkovi na pohovoru z očí do očí prokážou lež, ten pod tíhou zjevných důkazů kapituluje a pojišťovna mu nemusí vyplácet.

Právní oddělení, detektivové a likvidátoři pojišťoven už pak ale neztrácejí čas žalobami a vleklými soudními procesy, v nichž by museli zdlouhavě podávat svědecké výpovědi, předkládat důkazy a čelit neustálým odvoláváním obviněného, která se často točí jen na komplikovaných procesních záležitostech. Odsouzených pojistných podvodníků je proto v poměru ke skutečné míře jejich odhalení u nás jako šafránu.

Stejné to bylo i v případu Stanislav N. „Nedávali jsme návrh na trestní oznámení. Podstatné bylo, že jsme zjistili jeho aktuální zdravotní stav a nevyplatili mu peníze na základě falešného nároku. Protože právě takoví lidé ostatním zdražují pojistky,“ uzavřel Bálek.