Rodinné rozpočty nejvíce zatěžují náklady na bydlení

Navíc si domácnosti budou muset v příštím roce připlatit na zvýšenou cenu elektřiny a v bytech s regulovaným nájemným často i na vyšší činže.

„Zatímco domácnostem s tržním, tedy neregulovaným nájemným se za posledních osm měsíců tato položka téměř nezměnila, domácnostem s regulovaným nájemným se náklady za stejné období zvýšily o více než 18 procent,“ upozornil analytik Citfinu Tomáš Volf.

Vedle plateb spojených s bydlením domácnosti nejvíce utrácejí za potraviny. Jejich váha v rozpočtech rodin činí 17 procent, v roce 1993 to však bylo více než 26 procent. Za posledních sedmnáct let tak podíl potravin na celkových výdajích domácností klesl o téměř 35 procent.

Naopak téměř se nezměnil podíl nákladů na dopravu. Ty teď v průměru tvoří 11,5 procenta rodinných rozpočtů, před sedmnácti lety to bylo 10,1 procenta.

Podobně jsou na tom útraty za rekreaci a kulturu. Domácnosti na ně vynaloží 9,4 procenta, přičemž v roce 1993 tyto výdaje představovaly rovnou desetinu celkového rozpočtu průměrné české rodiny.

První pětici současných hlavních výdajů domácností uzavírají náklady na alkohol a tabákové výrobky. Ceny tohoto zboží se zejména kvůli spotřebním daním neustále zvyšují a váha v domácích rozpočtech tak za 17 let vzrostla o 30 procent.

„Ještě v roce 1993 byly výdaje v této oblasti v celkovém pořadí výdajů až na osmém místě. Dá se předpokládat, že ceny alkoholu a tabáku půjdou i v budoucnu nahoru a není vyloučeno, že za pár let se dostanou tyto výdaje na třetí místo hned za výdaje na bydlení a potraviny,“ dodal Volf.

Nyní jde na alkohol a cigarety v průměru 8,6 procenta rodinných peněz. Výraznou změnou ale v posledních dvou desetiletích prošla celá struktura výdajů českých domácností. Zatímco na začátku 90. let třeba za oděvy a obuv Češi utráceli téměř desetinu svých příjmů, nyní to je necelých pět procent.

V žebříčku průměrných výdajů na bydlení, který už před více než rokem zveřejnil statistický úřad Eurostat, byli Češi v rámci EU na 10. místě s ještě necelými 22 procenty z celkových příjmů domácnosti.

Nejnákladnější bydlení mají Švédové s téměř 29 procenty, následováni Slováky, Dány, Finy, Poláky, Francouzi a Němci. Naopak nejméně peněz na bydlení vzhledem k celkovým příjmům je zapotřebí na Maltě, Kypru a v Portugalsku.