Článek
Výprodej americké měny je odpovědí obchodníků na měnovou politiku americké centrální banky (Fed), která již v srpnu rozhodla o dalším rozvolnění měnové politiky za účelem podepření ekonomické aktivity. To spočívá v dodatečných nákupech amerických státních dluhopisů, kterých Fed v posledních šesti týdnech nakoupil za více než 33 miliard dolarů (přes 594 miliard korun), což vede ke zvyšování nabídky a snižování kupní síly americké měny.
Na svém zasedání z minulého týdne navíc americká centrální banka uvedla, že je i nadále připravena využít všech dostupných prostředků k tomu, aby ekonomice pomohla dostat se ze současných problémů. To vše v situaci, kdy Evropská centrální banka (ECB) dále naznačuje, že se chystá vydat zcela opačným směrem než Fed, tedy cestou pozvolného stahování podpůrných opatření, kterými dosud podpírala ekonomiku eurozóny. Je to právě odlišné pojetí měnové politiky mezi americkou centrální bankou a centrálními bankami ve většině ostatních zemí, které nyní nutí dolar oslabovat vůči většině světových měn.
Koruna k dolaru nejsilnější od konce minulého roku
Důkazem toho, jak dobře se vede měnám států, jejichž centrální banky jsou připraveny dříve či později začít s uplatňováním přísnější měnové politiky, je i česká koruna, která na páru s dolarem zpevňuje již třetím týdnem v řadě. Jen v tomto týdnu přitom přidala dalších 2,7 procenta, když se dostala až pod hranici 18 korun za dolar na 17,77 koruny, kde se naposledy prodávala koncem minulého roku. Velmi dobře si česká měna vede také vůči euru, ke kterému je s cenou 24,38 koruny za euro dokonce nejsilnější za poslední dva roky.
České měně v tomto týdnu vydatně pomohlo především páteční zveřejnění zápisu ze zasedání České národní banky (ČNB), která minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 0,75 procenta. Jak ale vyplynulo ze zápisu, uvnitř bankovní rady začíná sílit názor, že by úrokové sazby měly začít stoupat, když pro jejich růst zvedla již minulý týden ruku vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Rizika jsou stále vysoká
I přes pozitivní vývoj české měny z posledních týdnů ale stále existují značná rizika jejího budoucího oslabování. Prudký růst koruny z posledních týdnů může být jedním z faktorů, který sníží tlak na růst cen spotřebitelského zboží a přiměje ČNB do budoucna částečně mírnit očekávání ohledně růstu úrokových sazeb. Neochota k jejich zvyšování navíc může pramenit také z obav z dalšího vývoje české ekonomiky, která by mohla v dalších měsících začít pociťovat negativní důsledky zpomalování Spojených států, jež se již nyní pozvolna přelévá také do Evropy.
Samostatnou kapitolou je pak dluhová krize eurozóny, která zatím zdaleka neodezněla, a pokud by měly problémy Evropy na trhy opět vrátit nervozitu, investoři se mohou začít uchylovat opět k investicím do bezpečných dolarových aktiv, což by se negativně projevilo zejména na rizikovějších měnách, za kterou je koruna a všechny ostatní měny regionu střední a východní Evropy investory stále považovány.