Není od věci se podívat i na dlouhodobou výkonnost penzijních fondů. Které fondy vynášejí klientům z tohoto pohledu nejvíc? Srovnali jsme zhodnocení penzijních fondů mimo jiné za posledních jedenáct let, to je od roku 1999.

Čtyři počáteční roky působení fondů jsme nevzali v potaz. V nich se totiž poměry na trhu velmi měnily, neboť fondy rozbíhaly činnost, slučovaly se apod.

V čele jsou menší fondy

V dlouhodobém srovnání vychází nejlépe ČSOB PF Progres. Jeho průměrné roční zhodnocení v jedenáctiletém období činí dle našeho výpočtu 3,84 procenta. Patří k fondům, které měly v minulosti v portfoliu nejvíce akcií.
Na druhém místě skončil Generali PF s průměrným ročním výnosem 3,60 procenta a na třetím Allianz PF – 3,54 procenta.

Jde o fondy spíše menší – největší z nich je ČSOB PF Progres, který má 302 tisíce klientů. Allianz PF má 147 tisíc klientů a Generali PF – v současnosti nejmenší na trhu – má necelých 50 000 klientů.
Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším průměrným ročním zhodnocením činí 0,8 procentního bodu.

Srovnáme-li například průměrné roční zhodnocení fondů za posledních pět let, nejlépe vychází Generali PF (3,21 %), následuje Allianz PF (3,02 %) a PF České spořitelny (2,37 %).

Inflaci se zpravidla daří překonat

V době krize v letech 2008 a 2009 byly výsledky až na výjimky špatné – šest fondů nedosáhlo průměrného ročního zhodnocení ani ve výši jednoho procenta. To ovšem ovlivnila situace na finančních a kapitálových trzích, kam fondy umísťují peníze klientů.

Naopak nejlepší byl Allianz PF (průměr 3 %). Hned za ním Aegon PF. Jde ale o nový fond, který dosáhl plánované ztráty a akcionáři ze svého dotovali zhodnocení klientů.

V souboji s inflací penzijní fondy za uplynulých 15 let jedenáctkrát zvítězily – jejich průměrné zhodnocení dosažené za celý sektor bylo vyšší než míra inflace. Bohužel někdy šlo o vítězství jen „o prsa“. Čtyřikrát naopak byla vyšší inflace.

Z tohoto hlediska byl nejhorší rok 2008. Míra inflace činila 6,3 procenta, ale průměrné zhodnocení dosažené za sektor činilo jen 0,98 procenta.

Pozor na unáhlené přestupy

Výnosy klientů ovšem o něco zvyšuje státní příspěvek. Činí 50 až 150 korun za měsíc, za rok tedy až 1800 korun. Kromě toho si klient může část plateb nad šest tisíc korun ročně (maximálně 12 000 Kč) odečíst od daňového základu, čímž může získat rovněž až 1800 korun.

Na druhou stranu připomeňme, že naše údaje znamenají jen hrubé výnosy. Ty jsou totiž daněny až v okamžiku výplaty dávky.
Kdo je nespokojen se zhodnocováním peněz ve svém fondu, má možnost přestoupit do jiného. Ale pozor, není rozumné přeceňovat výsledky pouze jednoho roku, i když jsou sebehorší. O výkonnosti a přístupu fondu ke klientům spíše vypovídá srovnání za více let.

Je dobré porovnat zhodnocení i za několik posledních let. Například PF České spořitelny, který je v jedenáctiletém srovnání předposlední, například v pětiletém horizontu se dost proměnil a dělá klientům více radosti.
V potaz je třeba vzít i poplatky za přestup. Pokud klient přechází po pěti letech, je bez poplatku. Jeli v kratší době, může fond nově požadovat poplatek až 800 korun.

Z hlediska dlouhodobé výkonnosti fondů nelze v blízké budoucnosti čekat žádné zásadní změny. Fondy mají konzervativní strategii investování, protože garantují klientům, že v žádném roce neprodělají. Už tak malý podíl akcií v portfoliu se po krizi ještě zmenšil. Diskutují se i návrhy, aby klient mohl zvolit dravější strategii investování, ale zato bez garance kladného výnosu.