Banky si stěžovaly, že nejsou schopny splnit podmínky vyšší likvidity k původnímu datu – k lednu 2015. Basilejský výbor proto prodloužil původní termín o čtyři roky, a to na leden 2019.

Nová pravidla vyšší likvidity pro banky byla zavedena jako prevence před další finanční krizí. Měla by zabránit hlavně potenciálním potížím v případě výpadku krátkodobé likvidity. Nedostatečnou likviditu na mezibankovním trhu byla patrná po vypuknutí finanční krize v USA v roce 2007, kdy výrazně vzrostly krátkodobé úrokové sazby, protože se banky bály vzájemně si půjčovat.

Kromě prodloužení termínu na vybudování vyšší likvidity snížil Basilejský výbor i požadavky na aktiva v bilancích bank, která mohou být do tzv. likvidních rezerv bank zahrnuta.

Jde o vstřícný krok

Nově tam přibyly akcie, korporátní dluhopisy s nižším ratingem a retailové hypoteční zástavní listy. I když je možné si z výše uvedených aktiv započíst do rezervní složky bilance jenom část jejich nominální hodnoty, jde pro banky ve srovnání s původní verzí návrhu o vstřícný krok. Basilejský výbor také snížil parametry zátěžových testů, jež nastavují hodnoty pro výpočet kapitálu, který musí banky držet v případě výskytu negativních šoků v ekonomice.

Basilejský výbor svým rozhodnutím bankéře příjemně překvapil. Tyto změny nejvíce pomohou trhu s hypotéčními dluhopisy, který se potácí od roku 2007. Tehdy ztratil na své důvěryhodnosti kvůli rizikovým hypotékám a krizi v USA.

Nicméně spousta jiných bank bude mít problém tyto požadavky splnit. Hlavně banky v některých zemích eurozóny budou muset najít přibližně tři bilióny eur aktiv k uspokojení světových regulí.