Události, které minulý týden zahýbaly evropskými finančními trhy

Nejdůležitější událostí uplynulého týdne bylo setkání ministrů financí eurozóny. Ti již potřetí řešili tu samou otázku, a to kdy uvolní Řecku v pořadí třetí finanční pomoc ve výši 44 miliard eur. Část z ní, více než 31 miliard eur, měla být odblokována a poslána do jižní Evropy již v létě. Hlavním důvodem, proč půjčka nebyla dosud Aténám schválena, byl rozdílný pohled ministrů a zástupců Mezinárodního měnového fondu (MMF) na seškrtání řeckého dluhu.

Když byla v roce 2010 Řecku poprvé poskytnuta mezinárodní finanční pomoc výměnou za jednotlivé reformní kroky, tak se počítalo s tím, že řecký dluh dosáhne v roce 2020 úrovně 120 procent HDP. Právě tato hranice je pro MMF kritickou úrovní, kterou když Atény dosáhnou, budou se v budoucnu schopny vymanit ze svých dluhů. Jenže i když Řecko přijímá bolestivé reformní zákony tak, jak se po něm požaduje, jeho ekonomická kondice se jenom zhoršuje. Potvrzují to i ekonomická data, podle kterých Atény 120procentní zadluženosti, jak požaduje MMF, v roce 2020 nedosáhnou.  Řecká ekonomika se za posledních pět let propadla téměř o 25 procent a klesat by měla i nadále. Poměr dluhu k HDP by měl příští rok dosáhnout až 190 procent. V roce 2020 tedy rozhodně nedosáhne požadovaných 120, ale celých 144 procent.

MMF a ministři eurozóny tedy mezi sebou na rokováních bojovali, kdo Řecku promine více z dluhů.

Nakonec se domluvili na stanovení nových limitů zadluženosti. Ty by do roku 2020 měly dosáhnout ne 120, ale 124 procent HDP a 110 procent HDP do roku 2022. V rámci těchto kroků seškrtávání řeckého dluhu by se měly Aténám vrátit výnosy, které získala Evropská centrální banka z řeckých dluhopisů. Dále by se měly snížit i úrokové sazby z půjček pro Řecko a prodloužit by se měla i jejich splatnost. Ministři se také dohodli na spuštění dobrovolného odkupu řeckých dluhopisů. V rámci něho by se mělo nabídnout soukromým investorům 35 centů za každé euro z řeckých dluhopisů, které drží.

Soubor opatření, které mají Řecku pomoci do roku 2020 snížit celkové zadlužení na 124 procent HDP, byl v pátek schválen i dolní komorou německého parlamentu. Řecko tak bude moci získat již zmiňovanou část záchranného úvěru.

Mark Carney (47), nynější guvernér kanadské centrální banky, se příští rok, kdy mu skončí funkční období v Kanadě, stane guvernérem centrální banky v Londýně. Poprvé v historií tak bude v čele banky cizinec. Anglický ministr financí George Osborne v něm má velká očekávání, když dosud i díky němu Kanada docela hladce proplouvala světovou krizí.

Spotřebitelská důvěra v USA stoupla v listopadu na nejvyšší úroveň za posledních pět let, neboli dosáhla nejvyšší hodnoty od února 2008. To znamená, že Američané se dívají optimističtěji na současný i budoucí stav americké ekonomiky. Pozitivní náladu jim dodává lepšící se situace na trhu práce. Když obyvatelé vidí budoucnost země růžově, jsou ochotni i více utrácet. Spotřebitelské výdaje zajišťují v USA více než dvě třetiny HDP. Ukazatel s hodnotou 73,7 bodu je však stále daleko od hranice 90 bodů, která signalizuje zdravou ekonomiku. Tam byl naposledy v prosinci 2007, před explozí hypoteční krize v USA, která vypukla v září 2008.

Tento týden byla publikována i data z trhu práce v Německu a Francii. Nezaměstnanost ve Francii dosáhla v říjnu nejvyšší úrovně za 14 let. Zpráva by tak mohla zvýšit tlak na socialistickou vládu prezidenta Hollanda. Ten již v říjnu přijal opatření daňových úlev pro firmy, které chrání pracovní místa.

V Německu se také zvýšil počet lidí bez práce, a to již osmým měsícem v řadě. Ministerstvo práce ale potvrdilo, že míra nezaměstnanosti pořád zůstává na úrovni 6,9 procenta. Poté, co dvě největší ekonomiky eurozóny oznámily růst nezaměstnanosti, je přirozené, že se zhoršila i celková nezaměstnanost eurozóny. Ta v říjnu stoupla na 11,7 procenta a v celé Evropské unii na 10,7 procenta. Nezaměstnanost mezi jednotlivými členy eurozóny je výrazně odlišná. Například v Rakousku to je 4,3 procenta a ve Španělsku 26,2 procenta.

HDP USA ve třetím čtvrtletí stouplo o 2,7 procenta, přičemž ve druhém kvartále to bylo jenom 1,3 procenta. Důvodem bylo hromadění zásob a vyšší export. Na druhé straně spotřebitelské výdaje, které se na HDP největší ekonomiky světa podílejí více než šedesáti procenty, klesly. Domácí spotřeba je pro budoucí oživení USA klíčovým faktorem, a tak jakékoli její oslabení je pro trhy negativním znamením.

Dění kolem fiskálního útesu neutichlo ani tento týden. Nejdříve ve čtvrtek pronikly do médií informace, že republikáni a demokraté najdou společnou řeč a cestu k řešení tohoto fiskálního problému. Ten by mohl již začátkem ledna ochudit mnohé americké domácnosti v podobě vyšších daní a nižších vládních výdajů. Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán John Boehner, ve středu řekl, že dohoda s demokratickou stranou prezidenta Baracka Obamy je do konce roku možná. Největší spor se ale zřejmě ještě svede o daně z příjmu, které chtějí republikáni zachovat na současné snížené úrovni i pro lidi s vysokými příjmy.

Naopak v pátek se někteří členové republikánské strany vyjádřili, že se debaty s demokraty ohledně fiskálního útesu výrazně neposunuly. Různé výroky na toto téma tedy potvrzují, že do Vánoc se ještě můžeme na trzích dočkat značných turbulencí.