Třetí finanční pomoc Řecku schválena

Nejdůležitější událostí uplynulého týdne bylo setkání ministrů financí eurozóny. Ti již potřetí řešili tu samou otázku, a to kdy uvolní Řecku v pořadí třetí finanční pomoc ve výši 44 miliard eur. Část z ní, více než 31 miliard eur, měla být odblokována a poslána do jižní Evropy již v létě. Hlavním důvodem, proč půjčka nebyla dosud Aténám schválena, byl rozdílný pohled ministrů a zástupců Mezinárodního měnového fondu (MMF) na seškrtání řeckého dluhu.

Když byla v roce 2010 Řecku poprvé poskytnuta mezinárodní finanční pomoc výměnou za jednotlivé reformní kroky, tak se počítalo s tím, že řecký dluh dosáhne v roce 2020 úrovně 120 procent HDP. Právě tato hranice je pro MMF kritickou úrovní, kterou když Atény dosáhnou, budou se v budoucnu schopny vymanit ze svých dluhů. Jenže i když Řecko přijímá bolestivé reformní zákony tak, jak se po něm požaduje, jeho ekonomická kondice se jenom zhoršuje. Potvrzují to i ekonomická data, podle kterých Atény 120procentní zadluženosti, jak požaduje MMF, v roce 2020 nedosáhnou.  Řecká ekonomika se za posledních pět let propadla téměř o 25 procent a klesat by měla i nadále. Poměr dluhu k HDP by měl příští rok dosáhnout až 190 procent. V roce 2020 tedy rozhodně nedosáhne požadovaných 120, ale celých 144 procent.
MMF a ministři eurozóny tedy mezi sebou na rokováních bojovali, kdo Řecku promine více z dluhů.

Nakonec se domluvili na stanovení nových limitů zadluženosti. Ty by do roku 2020 měly dosáhnout ne 120, ale 124 procent HDP a 110 procent HDP do roku 2022. V rámci těchto kroků seškrtávání řeckého dluhu by se měly Aténám vrátit výnosy, které získala Evropská centrální banka z řeckých dluhopisů. Dále by se měly snížit i úrokové sazby z půjček pro Řecko a prodloužit by se měla i jejich splatnost. Ministři se také dohodli na spuštění dobrovolného odkupu řeckých dluhopisů. V rámci něho by se mělo nabídnout soukromým investorům 35 centů za každé euro z řeckých dluhopisů, které drží.

Soubor opatření, které mají Řecku pomoci do roku 2020 snížit celkové zadlužení na 124 procent HDP, byl v pátek schválen i dolní komorou německého parlamentu. Řecko tak bude moci získat již zmiňovanou část záchranného úvěru.

Guvernérem britské centrální banky (BoE) bude Kanaďan

Mark Carney (47), nynější guvernér kanadské centrální banky, se příští rok, kdy mu skončí funkční období v Kanadě, stane guvernérem centrální banky v Londýně. Poprvé v historií tak bude v čele banky cizinec. Anglický ministr financí George Osborne v něm má velká očekávání, když dosud i díky němu Kanada docela hladce proplouvala světovou krizí.

Americký spotřebitel

Spotřebitelská důvěra v USA stoupla v listopadu na nejvyšší úroveň za posledních pět let, neboli dosáhla nejvyšší hodnoty od února 2008. To znamená, že Američané se dívají optimističtěji na současný i budoucí stav americké ekonomiky. Pozitivní náladu jim dodává lepšící se situace na trhu práce. Když obyvatelé vidí budoucnost země růžově, jsou ochotni i více utrácet. Spotřebitelské výdaje zajišťují v USA více než dvě třetiny HDP. Ukazatel s hodnotou 73,7 bodu je však stále daleko od hranice 90 bodů, která signalizuje zdravou ekonomiku. Tam byl naposledy v prosinci 2007, před explozí hypoteční krize v USA, která vypukla v září 2008.

Nezaměstnanost v Evropě stále roste

Tento týden byla publikována i data z trhu práce v NěmeckuFrancii. Nezaměstnanost ve Francii dosáhla v říjnu nejvyšší úrovně za 14 let. Zpráva by tak mohla zvýšit tlak na socialistickou vládu prezidenta Hollanda. Ten již v říjnu přijal opatření daňových úlev pro firmy, které chrání pracovní místa.
V Německu se také zvýšil počet lidí bez práce, a to již osmým měsícem v řadě. Ministerstvo práce ale potvrdilo, že míra nezaměstnanosti pořád zůstává na úrovni 6,9 procenta. Poté, co dvě největší ekonomiky eurozóny oznámily růst nezaměstnanosti, je přirozené, že se zhoršila i celková nezaměstnanost eurozóny. Ta v říjnu stoupla na 11,7 procenta a v celé Evropské unii na 10,7 procenta. Nezaměstnanost mezi jednotlivými členy eurozóny je výrazně odlišná. Například v Rakousku to je 4,3 procenta a ve Španělsku 26,2 procenta.

HDP USA

HDP USA ve třetím čtvrtletí stouplo o 2,7 procenta, přičemž ve druhém kvartále to bylo jenom 1,3 procenta. Důvodem bylo hromadění zásob a vyšší export. Na druhé straně spotřebitelské výdaje, které se na HDP největší ekonomiky světa podílejí více než šedesáti procenty, klesly. Domácí spotřeba je pro budoucí oživení USA klíčovým faktorem, a tak jakékoli její oslabení je pro trhy negativním znamením.

Fiskální útes v USA

Dění kolem fiskálního útesu neutichlo ani tento týden. Nejdříve ve čtvrtek pronikly do médií informace, že republikánidemokraté najdou společnou řeč a cestu k řešení tohoto fiskálního problému. Ten by mohl již začátkem ledna ochudit mnohé americké domácnosti v podobě vyšších daní a nižších vládních výdajů. Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán John Boehner, ve středu řekl, že dohoda s demokratickou stranou prezidenta Baracka Obamy je do konce roku možná. Největší spor se ale zřejmě ještě svede o daně z příjmu, které chtějí republikáni zachovat na současné snížené úrovni i pro lidi s vysokými příjmy.

Naopak v pátek se někteří členové republikánské strany vyjádřili, že se debaty s demokraty ohledně fiskálního útesu výrazně neposunuly. Různé výroky na toto téma tedy potvrzují, že do Vánoc se ještě můžeme na trzích dočkat značných turbulencí.