Článek
"Zdá se, že trhy rozhodly o osudu zlata. A na to se nedívá hezky. Nelze vyloučit, že ceny zlata zamíří strmě dolů, až někam k 700 dolarům," nechal se slyšet Yoni Jacobs, hlavní investiční stratég ve společnosti Chart Prophet Capital.
Zlato je totiž synonymem nejen stylu a luxusu, ale také ochrany před znehodnocováním peněz. Rozvinuté ekonomiky ale straší právě opačná ekonomická situace. Nebojují s inflací, nýbrž s deflací. Její zrod by mohl být spouštěcím mechanizmem cenové laviny žlutého kovu.
Klesá i cena ropy
Deflace, nebo chcete-li negativní inflace, vzniká jako důsledek poklesu ekonomiky a nečinnosti centrálních bank. Zlato je ve své podstatě komodita jako každá jiná. Proč by tedy jeho cenový vývoj neměl podléhat vlivu globální recese, tak jako například ropa?
"Značný propad cen lze zaregistrovat u ropy a to samé podle všeho uvidíme i v souvislosti ze zlatem. Ono už je to vlastně v plném proudu," doplnil Jacobs.
Fed už nechce pumpovat další peníze
Cena drahého kovu byla dosud podporovaná aktivní monetární politikou americké centrální banky (Fed). Ta již řadu let řešila problémy tamní ekonomiky dodatečným tiskem peněz, což posilovalo hodnotu zlata jako ochranného štítu proti inflaci.
Nyní je situace odlišná. Šéf centrální banky Ben Bernanke odmítá nadále zachraňovat americké hospodářství pumpováním peněz do ekonomiky a tvrdí, že je teď řada na kongresu, aby učinil správné fiskální kroky vedoucí k záchraně ekonomiky. Právě absence dodatečného tisku zelených bankovek by mohla spustit masový výprodej zlata.
Warren Gilman, předseda představenstva a generální ředitel CEF Holding v Hongkongu, souhlasí v dohledné době s poklesem ceny zlata, nicméně v dlouhodobém horizontu pevně věří, že jeho cena opět poroste.