Hlavní obsah
Hospodaření státu - leden až únor Foto: David Ryneš, Novinky

Vysoké schodky, když se daří? V krizi nás doženou, varují vládu ekonomové

Vláda by se měla pokusit snížit rostoucí výdaje, uvedli ekonomové oslovení Novinkami poté, co státní rozpočet na konci února skončil ve schodku 19,9 miliardy korun, což je nejhorší výsledek od roku 2011. S jednorázovými vlivy, na které se ministerstvo financí vymlouvá, mělo podle nich počítat. Vysoké deficity v době konjunktury by se podle ekonomů mohly negativně projevit v době krize.

Hospodaření státu - leden až únor Foto: David Ryneš, Novinky
Vysoké schodky, když se daří? V krizi nás doženou, varují vládu ekonomové

„Výpadek příjmu z DPH za leden a únor vznikl kombinací slabšího růstu ekonomiky a jednorázových vlivů, zejména nadměrných odpočtů,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Ministerstvo financí vyčíslilo jednorázové vlivy na šest miliard. „Je na hlubší analýzu, zda lze skutečně přičíst celou uvedenou částku jednorázovým vlivům. Kdyby ovšem byla částka správná, rostly by po očištění příjmy z DPH meziročně o 4,8 procenta, což by mohlo odpovídat letošnímu očekávanému růstu nominálního HDP. Údaj se tedy nezdá být alarmující,“ dodal.

Mnohem kritičtější je ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Dělat schodky v době konjunktury je nesmysl. O to větší lze očekávat deficity v době krize, která nevyhnutelně přijde,“ řekl Novinkám Pánek.

Inkaso DPH kleslo o 4,4 procenta

I když ministerstvo financí letos počítá s růstem výběru DPH meziročně o 6,8 procenta, za první dva měsíce inkaso této daně kleslo o 4,4 procenta.

„Prvním faktorem stojícím za horším inkasem DPH je ekonomické zpomalení. Ekonomika sice dále roste, ale ne až tak svižně, jak ministerstvo financí předpokládalo. Tento faktor ale tolik nepřeceňujme. Ministerstvo se při svých prognózách budoucího vývoje tradičně drží spíše při zdi,“ sdělil Novinkám ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Do značné míry se již vyčerpal prvotní efekt opatření na podporu daňového výběru, jako je kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb,“ doplnil. „Tento efekt se vyčerpal ze dvou příčin. Lidé si na tato opatření zvykli, naučili se s nimi žít, a tedy je zřejmě i do určité míry obcházet či jednat tak, aby nebyli jejich účinku tolik vystaveni,“ míní Kovanda.

„Za druhé se efekt vyčerpal z přirozené příčiny, že žádný strom neroste do nebes a ani daňové inkaso nemůže v reakci na jednorázové uvedení opatření na podporu daňového výběru stoupat s rostoucí dynamikou věčně,“ dodal.

Domácnosti jsou opatrnější

„Trh práce je z pohledu zaměstnanosti v podstatě vyčerpán. Další růst zaměstnanosti, respektive pokles nezaměstnanosti již není příliš pravděpodobný,“ připomněl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

„Tento kanál rostoucích objemů a mezd v ekonomice je vyčerpán. Zbývá tedy růst samotných mezd a platů. Ve mzdové sféře je oproti loňsku patrné, že soukromý sektor vnímá neudržitelnost situace již delší dobu mezd rostoucích nad úrovní produktivity. V platové sféře veřejného sektoru ale i letos pokračuje boom,“ dodal.

Domácnosti si zároveň podle Vejmělka začínají uvědomovat, že rychle rostoucí mzdy nemusí být dlouhodobě udržitelné. Proto začínají být již od druhé poloviny loňského roku opatrnější. „Vše výše uvedené má samozřejmě negativní dopad do růstu spotřeby a následně i odváděné DPH,“ uvedl Vejmělek.

Podle Kovandy jsou dalším důvodem celkově horšího inkasa přechodné faktory jako vyšší výplata nadměrných odpočtů nebo meziročně nižší počet pracovních dní v prosinci 2018, který nepříznivě ovlivnil lednové inkaso. „S těmito přechodnými faktory ale muselo ministerstvo financí počítat, a nemělo by tedy s nimi příliš operovat při zdůvodňování nižšího letošního inkasa,“ zdůraznil Kovanda.

„Primárně je třeba, aby se stát zaměřil na výdajovou stranu rozpočtu, a to zejména v oblasti nákladů na provoz státu a veřejné spotřeby. Na příjmové straně dává smysl diskuse nad digitální daní a spotřebními či majetkovými daněmi,“ uzavřel Vejmělek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků