Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová zvažují možnosti pro udržení zdravých státních financí. Archivní snímek Foto: Milan Malíček, Právo

Tučná léta končí a ANO vymýšlí, kde vzít peníze. Se změnami v daních naráží

Příznivé časy pro státní kasu, kdy ji bohatě naplňovaly rostoucí příjmy z ekonomického růstu, pomalu končí. Pro udržení zdravých státních financí zřejmě nebude stačit jen úsporná kúra za zhruba 50 miliard, kterou ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naordinovala ministrům.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová zvažují možnosti pro udržení zdravých státních financí. Archivní snímek Foto: Milan Malíček, Právo
Tučná léta končí a ANO vymýšlí, kde vzít peníze. Se změnami v daních naráží

Podle premiéra Andreje Babiše by mohlo v úvahu přijít zavedení vyšší daně z hazardu či zavedení nové digitální daně, která by postihla velké provozovatele sociálních sítí a vyhledávačů, jako jsou Facebook či Google. Ve hře zůstává i zvýšení spotřební daně z alkoholu.

Vláda počítá se zrušením tzv. superhrubé mzdy. Koaliční smlouva ANO a ČSSD uvádí, že spolu se zrušením superhrubé mzdy se sníží daň z příjmu. Přepočteno na hrubou mzdu by daň klesla z dnešních zhruba 20 procent na devatenáct. Lidem by tak ze mzdy zůstalo více peněz, ovšem veřejné rozpočty by přišly o více než 22 miliard korun.

Schillerová proto plánuje spojit zrušení superhrubé mzdy s reformou zdravotního pojištění. Podle záměru ministerstva financí by se zvýšily odvody za zdravotní pojištění ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů. Současně by stát přestal platit odvody za děti, seniory a nezaměstnané, tedy za tzv. státní pojištěnce. Stát by tak ušetřil přes 70 miliard korun ročně.

K tomuto nápadu je zatím ostražitý i ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO). „Je to téma na jednání expertů,“ řekl.

Protože však má ANO ve Sněmovně pouze 78 poslanců, musí pro své daňové nápady i úsporná opatření získat politickou podporu. Jak u koaliční ČSSD, tak u KSČM, která vládu toleruje, případně i u jiných politických subjektů. Potíž je v tom, že strany mají o změnách daní leckdy jiné představy.

Spory o novou daň

Soc. dem. by ráda prosadila tzv. sektorovou daň, která by postihla banky. S ní má ale zásadní problém právě ANO. Komunisté zase jako přínos do státní kasy vidí zdanění církevních restitucí, které ale nakonec nemusejí projít přes Ústavní soud. Problém by neměli jen s tzv. digitální daní.

Zato s případnými změnami zdravotního pojištění by Schillerová podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše ministryně u komunistů tvrdě narazila.

„Především je třeba odpovědět na otázku, zda by státní pojištěnci měli dál garantovanou pojistnou ochranu a zdravotní péči a zda by zdravotní péče byla dál dostupná pro všechny,“ řekl Právu Dolejš.

Rozpory v koalici trvají i při debatách o úsporách. Ministryně financí se snaží ministry přesvědčit, aby jí pro příští rok navrhli platové úspory ve státní sféře za více než 7 miliard korun a aby redukovali 10 procent státních zaměstnanců.

„Pokud bychom drasticky redukovali stav úředníků, musíme si jasně říci, které agendy vykonávat nebudeme,“ prohlásil vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček.

„Je zapotřebí snižovat náklady ve státní správě, ale zásadně odmítáme, aby to bylo plošně,“ uvedla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků