Vrátit se k oboru bude těžké, myslí si třetina propuštěných kvůli krizi

Téměř třicet procent lidí, kteří si od března do června hledali práci, považuje návrat ke svému zaměstnaní v původnímu oboru za obtížný. Souhlasilo s tím 29 procent dotazovaných, kteří byli propuštěni v době koronavirové krize. 44 procent lidí si pak myslí, že rozhodně nenastoupí na své původní pracovní místo.

Naopak pouze čtyři procenta nově propuštěných sdělilo, že se k původnímu zaměstnání mohou vrátit. „11 procent dokonce uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil činnost,“ řekla analytička ČSÚ Ilona Mendlová.

Nalezení místa v původním oboru považují za obtížnější zejména lidé, kteří pracovali ve velkoobchodu, maloobchodu nebo v sektoru oprav a údržby motorových vozidel. Naopak lidé, kteří byli dříve zaměstnáni v ubytování a stravování, si chtějí místo hledat ve stejném odvětví.

Práci si ve druhém čtvrtletí tohoto roku hledalo 126 tisíc lidí, což je skoro o čtvrtinu více než loni. Nezaměstnanost se podle ČSÚ zvedla hlavně u mužů, a to meziročně o 38 procent. Častěji pak byli lidé ze zaměstnání propouštěni. Počet těchto případů se meziročně zvedl o 123 procent.

Většina propuštěných uvedla, že jim ztráta zaměstnání v době epidemie způsobila finanční problémy s tím, že 41 procent lidí je hodnotí jako těžké. 17 procent propuštěných si pak myslí, že finanční problémy způsobené pandemií a ztrátou zaměstnání ohrožují jejich domácnost a platební schopnost.

Dopady ekonomické krize způsobné šířením koronaviru pocítili i pracující. Podle ČSÚ se krize projedla u 43 procent zaměstnanců a u 60 procent osob samostatně výdělečně činných. Většina z nich ale dopady považuje za dočasné.

„Mezi pracovníky převažuje pohled, že krize nemusí mít dlouhé trvání. Jen 18 procent zaměstnanců a 28 procent postižených podnikatelů soudilo, že dopady nelze překonat s pomocí nějakého podpůrného opatření či vládního programu,“ sdělila vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ Marta Petráňová.