Vládní instituce utratí 42 procent HDP

Je to o 0,6 procentního bodu méně než v předchozím roce, informoval ředitel odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu (ČSÚ), Václav Rybáček.

Státní instituce platí své zaměstnance, vyplácejí různé ­sociál­ní dávky, dotace, hradí náklady, které se vynakládají na zdraví, vzdělávání, soudnictví, obranu a další veřejné služby.

Největší část výdajů ministerstev a dalších vládních institucí šla v Česku v roce 2015 na sociální dávky, a to v rozsahu 12,5 procenta hrubého domácího produktu. Mzdy a platy zaměstnancům veřejné sféry představovaly 8,7 procenta HDP.

Nejvíce peněz vydaly vládní instituce na sociální ochranu (12,6 procenta HDP), zdravotnictví (7,6 procenta) a ekonomické záležitosti, jako třeba investiční dotace (6,6procenta). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (0,7 procenta), obranu (0,9 procenta) a ochranu životního prostředí (1,1 procenta).

Celostátní výdaje na obranu (0,9 procenta HDP v roce 2015, v letošním roce přes 52,5 miliardy korun), kritizovala  při projednávání státního rozpočtu řada poslanců, například poslankyně za ODS Jana Černochová.

Poukázala na skutečnost, že jen minimum zemí zatím vynakládá na obranu slibovaná dvě procenta z hrubého domácího produktu, jak se členské země při vstupu do NATO zavázaly.

Této hranice by měla většina zemí dosáhnout do roku 2020. I když se v České republice výdaje na obranu včetně letošního roku zvyšují, při současném tempu by se této hranice dosáhlo v podstatně delším časovém období.

Pro Českou republiku, jejíž výdaje na obranu patří mezi nejnižší v NATO, by to znamenalo zvýšit obranný rozpočet skokově téměř na dvojnásobek. Na což státní rozpočet není a dlouho ještě nebude připraven.

Nad požadovanými dvěma procenty HDP výdajů na obranu byla před časem v celém NATO jen šestice zemí: Estonsko, Turecko, Francie, Polsko, Řecko a USA.

„Díky této analýze struktury výdajů také víme, kolik vynaložil sektor vládních institucí i na další služby. Třeba na vzdělávání to bylo 4,9 procenta HDP, tedy 225 miliard korun. A na veřejný pořádek a bezpečnost 1,8 procenta HDP, to je 84 miliard korun,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Nejvíce předloni narostly ve srovnání s rokem 2014 výdaje v dopravě. „Bylo to dáno meziročně vyššími investičními výdaji. V Česku se masivně dočerpávaly prostředky z evropských fondů,“ dodal ředitel Rybáček.

Při porovnání s obdobnými výdaji zemí Evropské unie vydává Česká republika například více na zdravotnictví – 7,7 procenta, zatímco průměr zemí EU byl v roce 2015 7,2 procenta. Vyšší jsou v evropských zemích i výdaje na sociální věci.

Ve srovnání se zeměmi EU byly v roce 2014 (za tento rok jsou k dispozici i komplexní údaje Eurostatu – pozn. red.) v Česku opět nižší výdaje na obranu. V EU šlo na tento účel v průměru 1,3 procenta HDP, v ČR pak jen 0,7 HDP. V zemích EU se v průměru vynakládá méně na vzdělání (4,9 procenta proti českým 5,2 procenta).