Hlavní obsah
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) Foto: Milan Malíček, Právo

Vláda chce vysát peníze z účtů Fondu národního majetku

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi chce novelizovat zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku (FNM), a vytáhnout tak peníze z privatizačního účtu do rozpočtu.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) Foto: Milan Malíček, Právo
Vláda chce vysát peníze z účtů Fondu národního majetku

Návrh novely má vláda projednat ve čtvrtek. Babiš na konci února prohlásil, že úpravou zákona o FNM by se mohlo uvolnit zhruba 21 miliard korun, které chce vláda použít na plánované navýšení důchodů.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) má novela zákona omezit počet výdajových titulů, na které je možné čerpat prostředky ze zvláštních účtů privatizace. Dále má umožnit převod peněz z těchto účtů do státního rozpočtu, ale i na zvláštní účty z rozpočtu, pokud to bude zapotřebí ke krytí zákonných výdajů.

Příjmy vs. závazky

Novela zákona vychází z Kon­cepce stabilizace finančního stavu zvláštních účtů privatizace, kterou předchozí vláda schválila loni v září. Materiál upozorňoval na to, že příjmy Fondu privatizace, které jsou z 80 procent tvořeny dividendami společnosti ČEZ, nestačí pokrýt jeho závazky.

Finance proto již v koncepci schválené loni v září navrhly vyřadit z fondu potenciální výdaje na podporu průmyslových zón a výdaje na dotace zasílané státnímu podniku Diamo k odstraňování následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. „Oba tituly lze hradit z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvedlo tehdy ministerstvo financí (MF).

Finance dále navrhují, aby možnost využít peníze fondu ztratily ministerstvo kultury a státní fondy dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení.

MF v materiálu upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2015 klesly zůstatky na účtech fondu o více než 8,8 miliardy korun, tedy o více než 51 procent, na 8,4 miliardy korun. Přitom možné požadavky, které mohou, ale také nemusejí být na základě smluv uplatněny, tvoří zhruba 142,8 miliardy korun. Majetek Fondu privatizace ke konci roku 2016 činil 96,6 miliardy korun.

Dorovnat šlo jen schodek

„V případě, že by došlo k neočekávanému výpadku příjmů, nebude ve Fondu privatizace dostatek aktiv pro krytí všech závazků a finančních požadavků,“ upozornilo MF.

Peníze ze zvláštních účtů Fondu privatizace slouží ke správě výnosů z prodeje privatizovaného majetku a výnosů ze zisku, zejména z dividend firem, ve kterých má stát majetkový podíl.

Tyto prostředky, které nebyly součástí státního rozpočtu, se mohly ze zákona použít například jen na některé platby. Například na úhradu schodku důchodového účtu nebo na likvidaci starých ekologických zátěží.

Pokud v minulosti na penze chyběly peníze, vláda mohla schodek důchodového účtu v souladu se zákonem vyrovnat právě z privatizačního účtu.

Od roku 2012 tak putovalo z dividend státních a polostátních firem na snížení schodku důchodového účtu asi 60 miliard korun. Jen loni dosáhly příjmy z dividend přes 16 miliard korun.

Od druhé poloviny loňského roku se ale na privatizačním účtu začaly hromadit peníze, které nelze převádět do státního rozpočtu na úhradu deficitu důchodového systému, protože penzijní účet je v přebytku.

Ke konci loňského roku bylo ve Fondu privatizace podle informací ministerstva financí 21,96 miliardy korun.

Rozpačité reakce politiků

Oslovené politiky napříč politickým spektrem návrh vlády nenadchl. Obavy budí především skutečnost, že o využití prostředků z privatizace by rozhodovala vláda na svých běžných jednáních, takže zcela chybí dlouhodobý strategický záměr na využití těchto peněz. Většina politiků, ale i ekonomů upřednostňuje využití těchto prostředků na reformu penzí.

„Jsem proti. Jednou bylo dohodou dáno, na co by se měly tyto prostředky využít – mj. na kulturní dědictví a odstraňování ekologické zátěže,“ řekl Právu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Obávám se, že pod líbivými slovy by Babišova vláda tyto peníze ‚rozfrcala‘ na různé zvyšování počtu státních úředníků, platy atd. Efekt by to nemělo,“ dodal.

„Je to nepřijatelný návrh, navíc od vlády v demisi, která prakticky prokázala, že spíše prostředky projídá, než efektivně a s výhledem na budoucnost investuje,“ prohlásil ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček.

„Peníze pro budoucnost prošustrovat v běžných výdajích rozpočtu prostě nejde. Například je přece jasné, že důchodový systém je bez zásadní reformy neudržitelný. Reforma se zase neobejde bez finanční rezervy. A právě na takovéto účely fond vznikal,“ doplnil.

Pokud návrh zákona projde vládou a schválí ho i Parlament a podepíše prezident, měl by začít platit od 1. ledna 2019.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků