Článek
„Pro nás je ta investice velice významná, protože se jedná o jednu z mála velkých příležitostí na českém trhu s technickými plyny. Ten je poměrně stabilizovaný a je málo případů, kdy se takovým skokovým způsobem zvyšuje spotřeba technických plynů,“ poznamenal generální ředitel Linde Gas ČR Petr Choulík.
Kapacita nové, plně automatizované jednotky na dělení vzduchu je až 34 tisíc kubíků kyslíku, 34,5 tisíce kubíku dusíku a 300 kubíku argonu za hodinu. Podle generálního ředitele Linde Gas ČR jde o standardní kyslíkárnu, obdobné zařízení otevře společnost zanedlouho také na Ukrajině. „Je to veliké, ale standardní zařízení,“ připojil.
„Pointa je v tom, že ze vzduchu se vyrábí kyslík a dusík, případně argon. A ten kyslík s dusíkem se využívá pro hutní pochody. V našem případě hlavně pro konvertovou ocelárnu kyslík a část kyslíku se potom fouká i do dmýchaného vzduchu pro vysokopecní proces,“ vysvětlil zjednodušeně provoz kyslíkárny Petr Matuszek, ředitel Energetiky Třinec.
Ušetří na elektřině
„Dělicí přístroj rozděluje ze vzduchu kyslík a dusík na kapalinu, potom se následně zase zpátky zplyňuje a pomocí kompresoru nebo zvýšeného tlaku se dopravuje na tu technologii hutní výroby, která to potřebuje pro výrobu oceli nebo surového železa,“ dodal.
Nová kyslíkárna v Třinci
Dosud Linde v Třinci provozovalo tři starší zařízení, ta vyžadovala častější opravy, a firma je tak nemohla dlouhodobě provozovat paralelně.
„Nové investice, které provedly Třinecké železárny, vyvolaly růst spotřeby technických plynů, zejména kyslíku a dusíku, neboť stará zařízení nestačila trvale pokrývat jejich potřebu. Nová kyslíkárna umožnila snížit železárnám výrazně spotřebu elektrické energie, protože nová zařízení jsou daleko pokrokovější než zařízení vybudovaná třeba před 30 lety,“ poukázal Choulík.
Podle generálního ředitele Třineckých železáren Jana Czudka si vyžádala zvýšené dodávky kyslíku a dusíku investice do moderního zařízení Injektáže práškového uhlí do vysokých pecí (PCI – Pulverised Coal Injection).
„Moderní technologie nahrazuje část koksu jemně namletým uhlím, které je injektováno přímo do vysoké pece přes výfučny. Celý proces je tak jednodušší a ekologičtější,“ řekl Czudek. Efektivní a bezpečné dodávky plynu pro výrobu oceli jsou podle něj nutností.