Hlavní obsah
Zakladatel spolku Můj nepodmíněný příjem Michael Bohmeyer mottem pilotní studie: „Chceme to vědět“ Foto: Profimedia.cz

V Německu budou testovat základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem v Německu otestuje pilotní studie pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Institut to oznámil v úterý. Studie se bude účastnit 1500 lidí, z nichž 120 obdrží 1200 eur (31 270 Kč) měsíčně bez jakýchkoliv podmínek. Financovat to bude 140 tisíc drobných soukromých dárců.

Zakladatel spolku Můj nepodmíněný příjem Michael Bohmeyer mottem pilotní studie: „Chceme to vědět“ Foto: Profimedia.cz
V Německu budou testovat základní nepodmíněný příjem

Stát se tak na tomto projektu nebude podílet ani finančně, ani organizačně. S DIW na něm bude spolupracovat ještě občanský spolek Můj základní příjem (Mein Grundeinkommen), Institut Maxe Plancka a kolínská univerzita.

„Tato studie je obrovská šance, aby se po léta vedená teoretická debata o základním nepodmíněném příjmu mohla přenést do společenské reality,“ uvedl Jürgen Schupp z DIW s tím, že dosavadní experimenty se základním nepodmíněným příjmem jsou pro aktuální debatu v Německu do značné míry nepoužitelné.

Jürgen Schupp z německého Institutu pro ekonomický výzkum (DIW), Susann Fiedlerová z Institutu Maxe Plancka, Janine Buschová a Michael Bohmeyer ze spolku Můj nepodmíněný příjem, kteří se budou podílet na německé pilotní studii.

Foto: Wolfgang Kumm/dpa, Profimedia.cz

V tuto chvíli začíná fáze získávání dobrovolníků. Ta skončí, až se jich na webu přihlásí jeden milion. Z nich se pak vybere 1500 lidí. A z těchto 1500 účastníků experimentu se náhodně vybere 120, kterým bude následně od jara 2021 po dobu tří let vyplácena částka 1200 eur (31 270 Kč) měsíčně bez jakýchkoliv podmínek.

Zbylých 1380 lidí se bude experimentu účastnit jako kontrolní skupina, s níž budou srovnávány výsledky experimentální skupiny.

Pilotní studie bude mít moto „Chceme to vědět“ („Wir wollen es wissen“). „Chceme zjistit, jak základní nepodmíněný příjem mění lidi a společnost. Chceme vědět, co dělá s chováním a postoji a zda základní příjem může pomoci vyřešit současné výzvy naší společnosti,“ prohlásil zakladatel spolku Můj základní příjem Michael Bohmeyer.

Základní nepodmíněný příjem

Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná státem vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení.

 

Účastníci obdrží peníze bez jakýchkoliv podmínek. Nebudou vázáni ničím – budou smět si k tomuto příjmu bez omezení vydělávat, zároveň to však nebude jejich povinnost. Částku badatelé určili podle německé hranice příjmové chudoby. Příjem by tak podle nich měl umožňovat normální existenci i účast na životě společnosti.

Jedinou podmínkou účasti na experimentu je, aby bylo účastníkovi alespoň 18 let, měl trvalý pobyt v Německu a vyplnil poměrně podrobný webový dotazník, který obsahuje zásadní sociologická data například o dosaženém vzdělání, počtu dětí, výši čistého příjmu a podobně.

Příjem žádostí bude ukončen buď ve chvíli, kdy se jich sejde milion, nebo do 10. listopadu letošního roku. Za prvních 24 hodin se nicméně přihlásilo už 500 tisíc dobrovolníků, uvedli organizátoři na Twitteru.

Velkou pozornost světových médií si před časem získal experiment s nepodmíněným příjmem ve Finsku. Ten na rozdíl od toho německého organizoval přímo stát. V rámci pilotního programu pokusili změřit dopad takové nepodmíněné dávky na nezaměstnané.

Finové z příjemců dávek v nezaměstnanosti ve věku 25 až 58 let v listopadu 2016 náhodně vybrali 2000 lidí, kterým dva roky vypláceli nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (14 700 korun). Vedle toho badatelé pozorovali stejně velkou kontrolní skupinu, která nepodmíněný příjem nedostávala.

Jedna z námitek vůči podobě projektu zněla, že pozorovaná skupina byla příliš malá a že šlo pouze o nezaměstnané. Studie tak nemohla získat žádná data o dopadu nepodmíněného příjmu na celou společnost a různé sociální vrstvy.

První rok skupina pobírající nepodmíněný příjem v průměru odpracovala 49,6 dne, kontrolní skupina 49,3 dne. Jako OSVČ si vydělávalo nebo přivydělávalo 43,7 procenta lidí se nepodmíněným příjmem a 42,85 procenta lidí v kontrolní skupině. Průměrný celoroční příjem z této činnosti měli členové kontrolní skupiny o 21 eur vyšší.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků