Článek
Rozdíl mezi státy s nejvyššími a nejnižšími povinnými odvody zaměstnavatelů a zaměstnanců činí více než 30 procentních bodů. Zatímco v Litvě nebo Rumunsku odvádějí firmy 1,77 procenta, respektive 2,25 procenta, v Česku je to 33,8 procenta a na Slovensku 35,2 procenta.
Nejvyšší sazby DPH platí v Maďarsku (27 procent) a Chorvatsku (25 procent). Naopak nulovou sazbu pro určený druh zboží a služeb využívají v Lotyšsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině.
Desetiprocentní nejnižší sazba DPH v Česku je nad průměrem regionu. Vedle Čechů ji platí ještě Slováci, Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny, kde je stanovena raritní jednotná sazba odvodů DPH.
Češi platí vyšší daně a odvody ze mzdy než Švédi
Nejvyšší daň z příjmů právnických osob odvádějí firmy v Německu, kde se daň v závislosti na zisku může pohybovat na úrovni až 31 procent. Mezi země s vysokou korporátní daňovou sazbou patří i Rakousko, kde sazba dosahuje 25 procent, a Řecko (24 procent).
Naopak nejnižší firemní daně jsou v Maďarsku a Černé Hoře (devět procent). V Albánii a Bosně a Hercegovině může být daň pro skupinu firem, které splní určité podmínky, až nulová. Celkový průměr regionu činí 16 procent. Česko s jednotnou sazbou 19 procent tak patří k zemím s nadprůměrným zdaněním firemních zisků.
Průměrná čistá mzda v soukromém sektoru je nejvyšší v Německu (2221 eur) v Rakousku (2131 eur) a ve Slovinsku (1241 eur). Následují země Visegrádu, Řecko, Chorvatsko a Pobaltské státy, kde se škála průměrných mezd pohybuje v od 700 do 1100 eur. Nejnižší čisté průměrné mzdy pobírají zaměstnanci v Kosovu (361 eur), Albánii (401 eur) a Severní Makedonii (418 eur).
