Hlavní obsah

Sněmovna schválila růst nájemného

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Lidem bydlícím v domech s regulovanými nájmy pomalu končí časy, kdy platili výrazně nižší nájem, než většina lidí, kteří platí za bydlení tržní částky. Poslanci v úterý schválili návrh zákona o nájemném. Nájemné poroste v průměru o 14,2 procenta po dobu čtyř let. Vlastníci domů mohou nájmy začít zvyšovat od ledna 2007.

Článek

Od roku 2011 by měla výši činží určovat dohoda mezi pronajímatelem a nájemcem. Regulované nájemné se vztahuje na 750 000 bytů, což je zhruba pětina bytového fondu. Zákon ještě musí schválit senát a podepsat prezident.

Zákon ve Sněmovně prosadili poslanci vládní koalice, občanští demokraté a komunisté zákon nepodpořili. Norma získala hlasy 84 ze 165 přítomných poslanců.

Majitelé domů návrh zákona o nájemném odmítají a považují ho za protiústavní. S výjimkou Prahy jim totiž růst činží podle jejich názoru neumožní ani po skončení přechodného období pokrýt náklady na běžné opravy a údržbu. Ze 750 000 bytů vlastní zhruba 300 000 jednotek, ostatní patří obcím.

"Dosud náhodní, většinou nechudí regulovaní nájemníci zhruba týden v měsíci bydlí za nájemné, zbytek za peníze majitelů domů. U obecních bytů za peníze nás všech," poznamenal místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.

Nájemníci protestují

Spokojeni však nejsou ani nájemníci. "Plánovaný růst nájemného ve velkých městech může dramaticky ovlivnit život tisíců nájemců bytů, nepřijatelný je zejména růst nájemného v bytech horší kvality," uvedlo Sdružení nájemníků.

Obavy plynou zejména ze sociálních dopadů. Stát počítá s příspěvkem pro lidi, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi.

Nájmy se podle dnes schváleného návrhu budou zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu, v případě čtvrté kategorie do 4,5 procenta. Byty se podle kategorií již nerozdělují, kvůli nájemním smlouvám se s těmito termíny ale stále počítá. Za byt první a druhé kategorie by nájemník v centru Prahy měl v roce 2010 platit zhruba 90 Kč za metr čtvereční proti současným maximálním 37 Kč/m2. V bytě třetí a čtvrté kategorie by se nájem v této lokalitě měl zvýšit na zhruba 80 Kč ze současných maximálních 22 korun za m2 u třetí kategorie a zhruba 15 Kč/m2 u nejnižší kategorie.

Například v bytě o velikosti 60 m2, který spadá do původní druhé kategorie, by se měl měsíční nájem v Praze 1 zvýšit na 5370 Kč ze současných zhruba 1670 Kč. U stejně velikého bytu čtvrté kategorie by nájem v této lokalitě měl stoupnout na přibližně 4800 korun z necelých 930 Kč placených nyní. Centrum Prahy a Brna patří k oblastem, kde by se nájmy měly zvyšovat nejvíce. V menších obcích bude nárůst pozvolnější a v některých obcích, například na Vysočině, se nepočítá s žádným nárůstem.

Žaloby u Evropského soudu

Na kompromisním návrhu se koalice shodla před měsícem. Ministerstvo pro místní rozvoj původně navrhovalo růst o 9,3 procenta po dobu šesti let.

Vláda se do zvyšování regulovaných nájmů příliš neměla. Ministerstvo návrh sice připravovalo, definitivně s ním ale vyšlo až poté, co majitelé domů začali podávat žaloby na český stát u Evropského soudu ve Štrasburku.

Vadí jim, že nájemné, které lidé v jejich domech platí, nepokryje ani náklady na provoz. Impuls navíc měli v Polsku, kde podobný soudní spor dopadl v prospěch majitelky domu a stát byl vyzván k tomu, aby nájemné začal deregulovat. Podle majitelů domů jsou podmínky v ČR ještě mnohem přísnější, než v Polsku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám