Hlavní obsah

S mandatorními výdaji v rozpočtu může být potíž. Jsou nutné reformy, míní odborníci

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s výdaji 1,5 biliónu korun. Z více než poloviny tuto částku tvoří platy zaměstnanců státu, příspěvky na chod sociálních zařízení, důchody, sociální dávky a další. Tedy tzv. mandatorní výdaje, které je ze zákona nutné vyplatit, ať jsou ekonomická situace a příjmy státu jakékoliv.

Foto: MF ČR, PRÁVO-koč

Struktura celkových výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč)

Článek

Peníze se zatím vybírat daří, ekonomika roste a s ní i odvody daní. Jak ale před časem varoval i Mezinárodní měnový fond (MMF), tempo růstu české ekonomiky brzy přibrzdí. Letos podle nového odhadu MMF zpomalí na 3,1 procenta z loňských 4,3 procenta. Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent.

Jaká opatření a jakou hospodářskou politiku je zapotřebí přijmout, aby se potřebné peníze v ekonomice vybraly, a to i v příštích letech, bez ohledu na ekonomický cyklus?

Podle předsedy největší odborové ústředny ČMKOS Josefa Středuly by obavy z „neufinancovatelnosti“ pro letošní i pro příští rok měly být liché. Středula připomíná, že součástí příjmové části rozpočtu jsou i příjmy ze zahraničí, konkrétně významné zdroje z Evropské unie. Také stav veřejných financí, jejichž součástí jsou rozpočty krajů a obcí, je aktuálně velmi příznivý.

EET si pochvalují odbory i průmysl

„Tyto výsledky příznivě ovlivňuje prorůstová politika vlády, která již začala v minulém období a současná vláda na ně navazuje,“ míní Středula, podle nějž dobré výsledky nejsou pouze projevem hospodářské konjunktury. „Důležité je úsilí vlády na odstranění daňových úniků a omezení šedé ekonomiky přijetím systému elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení,“ řekl Středula.

Ladislav Minčič z Hospodářské komory ČR soudí, že je třeba vycházet z toho, že daně v širším smyslu včetně povinného pojistného reálně platí jen soukromý sektor, tedy podnikatelé a jejich zaměstnanci. K zajištění stability příjmové strany rozpočtu by proto vláda měla vytvářet prostředí příznivé pro podnikání. To podle Minčiče vyžaduje především omezení regulace, snížení byrokracie a administrativy, srozumitelnost a vymahatelnost práva a flexibilní trh práce.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula

„Věříme, že poměry charakterizující současný rozpočet, zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, se do budoucna podaří změnit,“ řekl Minčič Právu. K tomu je podle něj třeba politické odvahy a schopnosti se domluvit a provést potřebné reformy vzdělávání, zdravotnictví, důchodového systému i digitalizace.

Po zlepšení digitální, vzdělanostní i dopravní infrastruktury, které utvářejí inovativní prostředí a přispívají ke zvyšování ziskovosti, volá také mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková. „Úspěšnost podnikatelské sféry, která vytváří přidanou hodnotu, je i dlouhodobým zdrojem stabilních příjmů státního rozpočtu,“ podotkla. Svaz podle ní z krátkodobých opatření podporuje například dokončení projektu EET, tedy rozšíření povinné evidence tržeb na všechny podnikatelské subjekty.

Podle investičního analytika Broker Consulting Martina Nováka by měly vlády zvažovat dopady do mandatorních výdajů a neměly by se chovat nekoncepčně. A jak se nejsnadněji vyhnout scénáři nedostatečných příjmů do rozpočtu? „Stačí být při sestavování příjmů státního rozpočtu na další období silný skeptik a počítat s nižšími příjmy,“ říká Novák.

Reklama

Související články

Poslanci podpořili rozpočet pro rok 2019

Poslanci 101 hlasy ANO, ČSSD a KSČM v prvním čtení podpořili rozpočet pro rok 2019. Ten připravila vláda Andreje Babiše a počítá se schodkem 40 miliard korun....

Výběr článků

Načítám